107 C 17/2023-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1013,39 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8 889 Kč, částky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 528,82 Kč. Žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 500 Kč a žalovaný zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 609 Kč nejpozději dne [datum]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které žalovaný vyplnil elektronický formulář – žádost o úvěr, následně byla na email žalovaného zaslána smlouva o úvěru, kterou žalovaný akceptoval za pomocí autorizačního kódu, který mu byl zaslán ve formě SMS zprávy. Dne [datum] [právnická osoba] [právnická osoba], zaslala na účet žalovaného částku 10 500 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, z toho důvodu žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy na základě informací od žalovaného uvedených v rámci žádosti o úvěr, ze kterých zjistila, že žalovanému po úhradě všech pravidelných měsíčních výdajů zbývá k dispozici částka 18 600 Kč. Žalobkyně uvedla, že nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], které uzavřela se [právnická osoba] [právnická osoba] Žalovaný dosud neuhradil na žalovanou pohledávku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast (a neúčast právního zástupce žalobkyně) omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen„ o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: žádostí o spotřebitelském úvěru [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z [datum], formulářem pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru z [datum] potvrzení o příchozí platbě ve výši 1 Kč z [datum], potvrzení o odchozí platbě ve výši 10 500 Kč z [datum], placenou upomínkou – výzvou k úhradě dlužné částky z [datum], placenou upomínkou – výzvou k úhradě dlužné částky z [datum], rámcovou smlouvou o postupování pohledávek z [datum], dílčí smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] vč. seznamu pohledávek a dohodou o úplatě z [datum] vč. potvrzení o provedení transakce, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] vč. podacího archu z [datum], oznámením o postoupení spolu s výzvou z [datum], předžalobní upomínkou z [datum] vč. podacího archu z [datum] a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z [datum]. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový a bezhotovostní úvěr v celkové výši 10 500 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] nejpozději do 3 dnů od účinnosti smlouvy a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 4 609 Kč a tento spolu s jistinou vrátit do [datum]. V článku VIII. 1 smlouvy o úvěru bylo sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalovaného, právo na zákonné úroky z prodlení, jakož i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením dlužníka, a to ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Tato smlouva byla uzavřena tím způsobem, že žalovaný po své registraci obdržel unikátní [příjmení] kód, kterým podepsal znění smlouvy, jakož i všeobecné obchodní podmínky. 6. Z potvrzení o provedení plateb ze dne [datum] a [datum] vydaných [právnická osoba], má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného dne [datum] a dne [datum] odeslala na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 10 500 Kč s variabilním symbolem, který je rodným číslem žalovaného. 7. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] vč. podacích archů má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila výzvy k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] s tím, že za každou upomínku se dlužná částka navyšuje o 500 Kč, jak soud zjistil z těchto upomínek. Nebylo prokázáno jejich odeslání žalovanému. 8. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek z [datum], dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum] vč. seznamu pohledávek a dohody o úplatě ze dne [datum] vč. potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávky z [datum] vč. podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným přešla z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] zaslané žalovanému dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 25 917,82 Kč, představující nesplacenou jistinu (10 500 Kč), poplatek, úroky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ze smlouvy uzavřené ze dne [datum], a to nejpozději do [datum] na bankovní účet žalobkyně. 10. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému částku 10 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 15 109 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 11. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] postoupena z původního věřitele na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. §§ 1824 a 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 10 500 Kč a žalovaný měl tento úvěr vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 4 609 Kč, (což představuje smluvní úrok a poplatek). Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze žádost o úvěr, která obsahovala informace od žalovaného o příjmu ve výši 28 710 Kč, výdajích ve výši 10 100 Kč, nic dalšího netvrdila žádný a další důkaz nepředložila. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., poučena o potřebě označení důkazů k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, když toto poučení soud poskytuje u jednání. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 10 500 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil na dlužnou částku ničeho. Žalobk