107 C 84/2023-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne [datum], doplněnou podáním z [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 334 Kč s příslušenstvím a částky 980 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne [datum] prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byly žalovanému poskytnuty dne [datum] na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 2 030 Kč, s poplatkem za volitelnou službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, poplatkem za volitelnou službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a poplatkem za volitelnou službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč (možnost odkladu splatnosti úvěru o dva měsíce) do [datum]. Žalovaný neuhradil na předmětný úvěr ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází (NRKI, BRKI), veřejně dostupných rejstříků a vycházela z příjmů a výdajů vyplývajících z účtu žalovaného, získaných náhledem na účet nebo výpisem z účtu a výplatních pásek. V důsledku prodlení žalobkyně požadovala po žalovaném také zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 623 Kč, která byla vypočtena jako 0,1 % denně z částky 9 334 Kč od [datum] do [datum] a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za upomínání v celkové částce 980 Kč (tj. v paušální výši za 28dní x 35 Kč v období od [datum] do [datum], kdy částka je složena z 31 SMS, 46 emailů a 19 telefonátů). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání také nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] všeobecných obchodních podmínek platných od [datum], Sazebníku platného od [datum] a přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému dne [datum] na bankovní účet částku 7 000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatkem za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, poplatkem za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč a poplatkem za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč do [datum]. 4. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti a kopie [číslo obč. průkazu] soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného dne [datum] dle osobního dokladu a dle zaslané autorizační platby z bankovního účtu žalovaného na bankovní účet žalobkyně. 5. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného, který činil k částku 30 662 Kč. 6. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti dne [datum], vycházela přitom z toho, že žalovaný společně hospodaří s další osobou v domácnosti (2 příjmy), jeho měsíční výdaje činí 19 000 Kč (9 000 Kč na půjčky, 6 000 Kč na bydlení, 4 000 Kč ostatní výdaje), měsíční příjem činí 30 662 Kč, při vypočítaných minimálních výdajích ve výši 7 205 Kč tak činí disponibilní příjem žalovaného 15 200 Kč. 7. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 11 533,36 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] a nákladů právního zastoupení ve výši 6 534 Kč do tří dnů. Z podacího lístku ze dne [datum] má soud za prokázáno, že výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána v den sepsání na adresu trvalého pobytu. 8. Z ostatních provedených listinných důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, [právnická osoba], obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 7 000 Kč. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu předložila důkazy, po jejich provedení však soud dospěl k závěru, že provedené důkazy bez dalšího schopnost žalovaného úvěr splácet neprokazují. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému 7 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni neuhradil na tuto částku ničeho, je žalovaný povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona a dle ust. § 2991 o. z., vrátit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne [datum] na základě výzvy k úhradě ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů. Výzva byla prokazatelně odeslána dne [datum] a za předpokladu doručení do tří pracovních dnů ji lze považovat za doručenou [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s ust. § 1970 o. z., úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne [datum], který byl přiznán ve výši 11,75 % ročně, jak žalobkyně požadovala a soud byl jejím požadavkem vázán dle ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o nároky (poplatky, úroky, smluvní pokuty), které mají původ v absolutně neplatné smlouvě. 10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s ust. § 142a odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 22 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 39 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 61 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 496 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).