111 C 271/2023-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2023 domáhala po žalované zaplatit částku 17 466,23 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 4. 9. 2020 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky dne 4. 11. 2021, žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, uhradila jen částku ve výši 4 000,01 Kč, žalovaná se dostala do prodlení, závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky ke dni 4. 11. 2021, v důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, žalovanou pohledávku tvoří nesplacená jistina 13 005,38 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 080,10 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 295,78 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 193,99 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 313,74 Kč, smluvní pokuta ve výši 4 460,85 Kč za období od 5. 11. 2021 do 14. 10. 2022. Žalobkyně odeslala poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2023. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala procesně pasivní. Prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, zásilka s žalobou a předvoláním k jednání byla žalované doručena do vlastních rukou dne 1. 9. 2023 náhradní formou v souladu s § 17 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., kdy uplynulo 10 dnů od dodání datové zprávy do datové schránky žalované, aniž by se do schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z písemné žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná dne 4. 9. 2020 vlastnoručně podepsala formulář původního věřitele, v němž ho požádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč splatného v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, uvedla, že příjem ze zaměstnání, v němž byla od [datum], ve výši 21 367 Kč, výdaje žalované činily částku 7 060 Kč, kdy za bydlení a energie byla uvedena částka 3 000 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady částka 3 860 Kč a za telefon částka 200 Kč, použitelný zůstatek ve výši 14 307 Kč byl v listině označen jako„ dostatečný“, věřitel měl mít k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky žalované, nájemní smlouva ani doklad o vlastnictví bydliště předloženy nebyly, žalovaná byla svobodná, neměla vyživovací povinnosti, měla středoškolské vzdělání. Žalovaná neuvedla žádné již existující dluhy. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná listinu podepsala rovněž vlastnoručně dne 4. 9. 2020, listina obsahovala podmínky úvěru ve výši 15 000 Kč splatného v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná vlastnoručně listinu podepsala dne 4. 9. 2020 a zavázala se v ní splatit původnímu věřiteli úvěr ve výši 15 000 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, částku 15 000 Kč žalovaná převzala, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Z rámcové a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 22. 3. 2022 a dne 25. 10. 2022 je uzavřela společnost původního věřitele [právnická osoba], [IČO] jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem, dílčí smlouva byla předložena s přílohou, v níž byla postupovaná pohledávka identifikována ve výši 23 887,99 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne 10. 11. 2022, že pohledávka ve výši 37 633,75 Kč byla postoupena žalobkyni, dopis byl odeslán poštou dne 11. 11. 2022 na smluvní adresu [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [okres], což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. Z předžalobní výzvy od advokáta ze dne 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná měla zaplatit žalobkyni částku 37 633,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 375,55 Kč ve lhůtě„ do 9. 3. 2023“. Výzva byla žalované odeslána poštou dne 3. 3. 2023 na stejnou smluvní adresu jako shora, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 4. 9. 2020 uzavřena písemná smlouva o úvěru, dle smlouvy původní věřitel poskytl žalované na její žádost úvěr v částce 15 000 Kč splatný v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, částku žalovaná převzala, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a poslední řádná splátka měla být zaplacena dne 4. 11. 2021. Žalovaná řádně uhradila jen dvě splátky, celkem zaplatila částku 4 000,01 Kč. Při uzavření smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem, vyšel z tvrzení žalované, její pracovní smlouvy a výplatních pásek. Ke dni 25. 10. 2022 byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena původním věřitelem žalobkyni, což bylo žalované písemností ze dne 10. 11. 2022 oznámeno původním věřitelem na její smluvní adresu. 5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V projednávané věci byla smlouva uzavřena písemně, kdy listina obsahovala vlastnoruční podpisy smluvních účastníků. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se jednalo o úvěr spotřebitelský podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016. Soud se proto musel zabývat tím, zda původní věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla posouzena dostatečně, a to dle údajů, které měl původní věřitel od žalované k dispozici. Majetkové a osobní poměry žalované byly uvedeny v žádosti o úvěr, z něhož původní věřitel čerpal informace. Jiné zdroje informací nebyly tvrzeny ani předloženy. Původní věřitel kalkuloval s částkou 14 307 Kč jako disponibilním zůstatkem žalované k úhradě úvěru, šlo o rozdíl mezi jediným příjmem ze zaměstnání ve výši 21 367 Kč a tvrzenými výdaji v celkové výši 7 060 Kč. Co částky výdajů zahrnu