115 C 19/2023-68 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 a doplněnou dne 7. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 559 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 559 Kč za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení, částky 840 Kč představující náklady spojené s vymáháním pohledávky a smluvní pokutu ve výši 934,50 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 14. 8. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěrový limit 10 500 Kč. Žalovaná postupně čerpala peněžní prostředky od žalobkyně až do částky 10 500 Kč, avšak dosud neuhradila na tento úvěr ničeho. Žalobkyně nárokuje zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 500 Kč, poplatku za poskytnuté úvěru ve výši 2 930 Kč, poplatku za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 990 Kč, poplatku za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a poplatku za účelně vynaložené náklady na vymáhání dohledávky ve výši 840 Kč. Nárok na smluvní pokutu žalobkyně opírá o ustanovení čl. 6 4 VOP, smluvní pokuta je ve výši 0,1% denně z jistiny ode dne prodlení až do úplného zaplacení, přičemž žalobkyně nárokuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dní prodlení žalované. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, kdy vycházela z tvrzení žalované o jejím průměrným čistém příjmu ve výši 10 000 Kč měsíčně, a dále lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto postupem, když se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 1. 2. 2023, č. j. 115 C 19/2023-50. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 16. 3. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 14. 8. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, žalobkyně poskytla žalovaná úvěrový limit ve výši 10 500 Kč, jednorázová splátka úvěru pro případ čerpání celé jistiny ve výši 10 500 Kč byla sjednána ve výši 13 324 Kč a splatná dne 13. 9. 2021. Žalovaná podepsala Smlouvu za pomocí SMS kódu, který jí zaslala žalobkyně. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 1. 8. 2020 (dále jen„ VOP“), ze kterých bylo zjištěno, že v případě prodlení žalované se splácením úvěru má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (bod 6. 4 VOP). 6. Ze Sazebníku bylo zjištěno, že služba„ Klidné spaní“ je zpoplatněna částkou 110 Kč, služba„ Presto“ je zpoplatněna částkou 165 Kč za každé urychlené čerpání úvěru a služba„ Informační SMS servis“ je zpoplatněna částkou 29 Kč měsíčně. 7. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně si tímto způsobem ověřila totožnost žalované před uzavřením Smlouvy. 8. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 17. 9. 2019 do 12. 9. 2020 nebyly zjištěny žádné skutkové okolnosti významné pro tuto věc, jelikož výpis z účtu se vztahuje k období jednoho roku před uzavřením Smlouvy. 9. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla v den uzavření Smlouvy tyto informace o své majetkové situaci: její domácnost má celkem dva členy s příjmem, čistý příjem žalované činí 10 000 Kč měsíčně, její pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 6 000 Kč. 10. Z Přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr takto: dne 14. 8. 2021 částku 1 000 Kč, dne 14. 8. 2021 částku 1 700 Kč, dne 15. 8. 2021 částku 2 000 Kč, dne 15. 8. 2021 částku 1 000 Kč, dne 16. 8. 2021 částku 1 900 Kč a dne 17. 8. 2021 částku 2 900 Kč, celkem vyčerpala 10 500 Kč. 11. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. 12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy úvěrový rámec 10 500 Kč, který žalovaná vyčerpala. Žalobkyně vycházela při ověřování úvěruschopnosti žalované z informací od žalované. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěrusch