115 C 55/2023-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2022 a doplněnou dne 31. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 6. 7. 2020 do zaplacení, částky 2 500 Kč a částky 3 750 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 1. 2020 uzavřela s žalovaným za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla zápůjčku ve výši 7 500 Kč, žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou zápůjčku včetně poplatku ve výši 4 500 Kč ve 3 měsíčních splátkách, přičemž splatnost podlesní splátky byla stanovena dne 5. 7. 2020. Dosud žalovaný neuhradil ničeho. Žalobou uplatněná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 7 500 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 500 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, kdy vycházela z informací získaných od žalovaného, tj. žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, jeho pravidelné měsíční výdaje činí 6 000 Kč a jeho pravidelný měsíční příjem je ve výši 17 225 Kč. Žalobkyně předložila soudu výplatní pásky žalovaného za období říjen a listopad 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem ve svém vyjádření ze dne 31. 3. 2023. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 19. 4. 2023. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky řízení dne 14. 1. 2020, smlouva byla uzavřena na dálku a žalovaný ji podepsal za pomocí SMS kódu [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho účet částku 7 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku uhradit včetně poplatku za její poskytnutí ve výši 4 500 Kč ve 3 splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně. V bodě 2. 3. byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se splácením zápůjčky ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 6. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 15. 4. 2020 žalobkyně zaslala částku 3 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] (tj. účet uvedeny ve smlouvě o zápůjčce), platba je označena rodným číslem žalovaného a popisem„ [anonymizována dvě slova] – půjčka“. 7. Z potvrzení o přijaté platbě bylo zjištěno, že dne 14. 1. 2020 žalobkyně obdržela z bankovního účtu č. [bankovní účet] částku 1 Kč, tj. ztv. verifikační platbu, jako odesílatel je označený žalovaný. 8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 3. 3. 2023 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 15. 1. 2020 žalovaný. 9. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 15. 1. 2020 na bankovní účet žalovaného částku 7 500 Kč, transakce je označena popisem„ [anonymizována dvě slova]“. 10. Z výplatního lístku žalovaného za říjen 2019 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 17 225 Kč. 11. Z výplatního lístku žalovaného za listopad 2019 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 17 225 Kč. 12. Z dopisu ze dne 17. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy. 13. Z dopisu ze dne 26. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná opět vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy. 14. Z dopisu ze dne 8. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná opět vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy. 15. Z dopisu ze dne 27. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná opět vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy. 16. Z dopisu ze dne 8. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná opět vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy. 17. Z dopisu ze dne 6. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. 18. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 6. 9. 2022 poštovní zásilku na adresu žalovaného. 19. Z výše uvedených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně zaslala dne 15. 1. 2020 na bankovní účet žalovaného částku 7 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 6. 9. 2022 k úhradě žalované částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. 20. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 21. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 22. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 23. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 24. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 25. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 26. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 27. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabý