117 C 6/2023-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 12 922,84 Kč s příslušenstvím a částky 9 500 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a.s a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště od osoby pověřené původním věřitelem, což stvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve výši 17 184 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tj. celkem částku ve výši 37 184 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě písemné žádosti vyplněné žalovanou, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a finanční situaci, na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Původní věřitel s náležitou péčí posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet a vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení předmětného úvěru. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 13 906 Kč, která byla původním věřitelem započtena částečně ve výši 7 077,16 Kč na jistinu úvěru a ve výši 6 828,84 Kč na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou jistiny ve výši 12 922,84 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 355,16 Kč. Úvěr nebyl původním věřitelem zesplatněn a splatnost celého závazku tedy nastala nejpozději splatností poslední sjednané splátky, tj. dnem [datum]. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Předmětná pohledávka byla následně ke dni [datum] postoupena původním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalované původním věřitelem oznámeno přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 44 254,22 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované žalobkyně žalobou po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 12 922,84 Kč, kapitalizovaného úroku v celkové výši 14 879,92 Kč, který zahrnuje nesplacený kapitalizovaný úrok ve výši 802,96 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 135,01 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 163,51 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 2 253,68 Kč a postoupený úrok za dobu od [datum] do [datum] ve výši 4 524,76 Kč, dále požaduje úhradu postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 016,51 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 217 Kč (za 1 cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy) a postoupené smluvní pokuty ve výši 9 500 Kč, tj. ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý započatý den prodlení za dobu od [datum] do [datum]. Vzhledem ke stále trvajícímu prodlení žalované požaduje žalobkyně dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího pod ni postoupení pohledávky žalobkyni, tj. od [datum], do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] na základě žádosti žalované ze dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v kapitalizované 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč (tj. celkem 37 189 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Ve smlouvě byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu určitou do [datum] s příjmem ve výši 11 120 Kč, dále pobírá sociální dávky ve výši 1 034 Kč, je rozvedená nemá žádnou vyživovací povinnost, náklady žalované činily 3 000 Kč na bydlení a energie, 3 410 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady a 1 910 Kč na splátky stávajících půjček, celkové náklady žalované tedy činily 8 320 Kč. K ověření svých majetkových poměrů měla žalovaná doložit občanský průkaz, výplatní pásky za březen a duben 2018, pracovní smlouvu, poštovní poukázku se mzdou za březen 2018, poštovní poukázku se sociálními dávkami, rozhodnutí o oznámení změny výše sociální podpory (prokázáno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádostí o úvěr ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] původní věřitel oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 43 821,98 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] a podacím poštovním archem ze dne [datum]). Z dalších provedených listinných důkazů soud nic podstatného nezjistil. 4. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku, na základě které byla původním věřitelem poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu téměř žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, jako důkaz prokazující, že tuto svou zákonnou povinnost splnil, navrhla pouze žádost žalované o úvěr, z této listiny je však pouze zřejmé, že žalovaná uvedla své celkové měsíční příjmy ze zaměstnání ve výši 11 120 Kč a ze sociálních dávek ve výši 1 034 Kč, přičemž měla mít výdaje na bydlení, domácnost a další potřebné výdaje včetně dalších splátek v celkové výši 8 320 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány. Žalovaná neměla vyživovací povinnost. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. Navíc z žádosti o poskytnutí úvěru je zjevné, že domácnost žalované byla závislá na sociálních dávkách a žalovaná splácela další půjčky ve splátkách po 1 910 Kč měsíčně. Již tato skutečnost vzbuzuj