106 C 338/2023-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla doručena soudu dne 25. 5. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 21 900 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 22. 8. 2015 Smlouvu o půjčce ve výši 53 100 Kč (skládající se z jistiny 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 23 100 Kč), podle které měla žalovaná splácet týdně 885 Kč tak, že první splátka měla být uhrazena 24. 8. 2015 a další splátka vždy do 7. dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle Smluvních podmínek stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Dle platební historie žalovaná dosud uhradila částku 31 200 Kč. Tuto částku žalobkyně vydělila týdenní splátkou 885 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaná dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala ke dni 7. 5. 2016, s prodlením ke dni 8. 5. 2016. Žalobkyně zaslala žalované [příjmení] výzvu k plnění. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. K jednání, jež se ve věci konalo dne 10. 1. 2024, se nedostavil žádný z účastníků, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud ve věci provedl dokazování, a to Smlouvou o peněžité zápůjčce [číslo] ze které vzal za prokázáno, že [právnická osoba] s. r. o. a žalovaná uzavřeli dne 22. 8. 2015 Smlouvu o peněžité zápůjčce na základě, které společnost přenechala klientovi peněžitou zápůjčku ve výši 30 000 Kč, klient se zavázal zaplatit společnosti v souvislosti s peněžitou zápůjčkou souhrnný poplatek ve výši 23 100 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 3 900 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 200 Kč. [příjmení], kterou je pak klient povinen uhradit činí 53 100 Kč. Peněžitá zápůjčku je poskytnuta na dobu určitou a klient společnosti splatí částku v hotovosti v pravidelných 59týdenních splátkách ve výši 885 Kč a poslední splátku ve výši 885 Kč. První splátku klient uhradí dne 24. 8. 2015, další splátky vždy ve lhůtě 7 dnů po datu splatnosti předchozí splátky. Celková částka bude uhrazena v plné výši do 24. 10. 2016. Klient vlastnoručním podpisem na smlouvě potvrdil převzetí peněžité částky v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě byla žalovaná označena jménem, příjmením, adresou bydliště a doručovací adresou a současně smlouvu žalovaná dne 22. 8. 2015 podepsala. Z Informace o smlouvě [číslo] vzal soud za prokázáno, že celkem bylo na smlouvu žalovanou uhrazeno 31 200 Kč. Z Předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně upomíná žalovanou o úhradu neuhrazených splátek půjčky [číslo] kdy celková výše uhrazených splátek činila 31 200 Kč, nedoplatek činil 21 900 Kč, splatnost byla stanovena ke dni 7. 5. 2016 Celkem k úhradě zůstává 21 900 Kč. Žalovaná je vyzývána k úhradě do 5 dnů od doručení upomínky s upozorněním na případné soudní řízení ohledně věci. Z přehledu poštovních relací vzal soud za prokázáno, že dne 2. 7. 2019 byla žalované odesílána korespondence. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 22. 8. 2015 uzavřela žalovaná s žalobkyní Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 30 000 Kč a dále se zavázala zaplatit v souvislosti se zápůjčkou i souhrnný poplatek v celkové výši 23 100 Kč, přičemž souhrnný poplatek sestává z úroku ve výši 3 900 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a poplatku za hotovostí inkaso splátek 13 200 Kč Celkem se žalovaná zavázala k úhradě částky 53 100 Kč v 59týdenních splátkách po 885 Kč s tím, že první splátka je splatná 24. 8. 2015 a další splátky vždy ve lhůtě 7 dnů po datu splatnosti předchozí splátky. Celková dlužná částka bude uhrazena nejpozději do 24. 10. 2016. Žalovaná smlouvu podepsala a žalovaná na smlouvu [číslo] plnila celkem částku 31 200 Kč. Právní zástupce žalobkyně pak žalovanou [příjmení] výzvou ze dne 2. 7. 2019 upomínal o úhradu neuhrazeného závazku vyplývající ze smlouvy [číslo] ve výši nedoplatku 21 900 Kč, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení upomínky, jež byla odesílána dne 2. 7. 2019. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 22. 8. 2015 uzavřena ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. Smlouva o zápůjčce. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. V dané věci žalobkyně netvrdila, že před uzavřením Smlouvy o zápůjčce s žalovanou posoudila jako věřitel s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčku, přičemž z ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. vyplývá povinnost pro poskytovatele zápůjčky posoudit schopnost spotřebitele splácet zápůjčku s tím, že lze poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochopnosti o schopnosti spotřebitele splácet tento úvěr. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit žalobní tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalované splácet zápůjčku a zároveň o povinnosti označit a doložit důkazy k tomuto tvrzení. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Žalobkyně svou neúčastí u jednání se zbavila možnosti být ze strany soudu poučena. Tvrzení o posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) jsou základní tvrzení související s uzavřenou smlouvou o úvěru (zápůjčce) a bylo tak na žalobkyní, aby řádně tuto povinnost tvrzení a důkazní splnila. S ohledem na skutečnost, že nebyla s odbornou péčí posouzena schopnost žalované splácet zápůjčku a s odkazem na ust. § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud Smlouvu o zápůjčce ze dne 22. 8. 2015 [číslo] jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění zákonné povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zák. č. 257/2016 Sb.). Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení toho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalované, tedy nárok na vrácení jistiny ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni poskytla. Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyní byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná stvrdila podpisem smlouvy, že částku převzala a žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná jí na tuto smlouvu poskytla plnění ve výši 31 200 Kč, má soud za to, že žalovaná již vrátila žalobkyni zcela vše, co jí bylo poskytnuto a již nemá vůči žalobkyni žádnou povinno