107 C 361/2023-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 46 440,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně- [právnická osoba] [anonymizováno] x [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 46 480 Kč v pravidelných 14měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala, že v případě porušení povinností splácet řádně a včas zaplatí původnímu věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínky, telefonické výzvy, osobní návštěva). Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne [datum]. Žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 3 820 Kč. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dodatku z [datum] a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně odeslal předžalobní upomínku ze dne [datum] dne [datum]. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatila na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ničeho dalšího. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 21 480 Kč, tj. celkem 46 480 Kč v 14měsíčních splátkách po 3 320 Kč. 5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum], pracovní smlouvy, výplatní pásky za období 1/ 2021, printscreenů telefonní obrazovky a platebního dokladu SIPO za období ledna 2021 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši 13 367 Kč (tento měl být právní předchůdkyni žalobkyně ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou), dále v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost a má bankovní účet. Výdaje na bydlení a energie žalovaná uvedla ve výši 3 000 Kč a na jídlo dopravu a osobní náklady 3 860 Kč. Příjem žalované za leden 2021 (a printscreenu) byl dle výplatní pásky 9 413 Kč, za únor 17 321 Kč (dle printscreenu z března). Za televizní a rozhlasový poplatek spolu s poplatkem [obec] poště s.p. žalovaná uhradila v lednu 190 Kč. 6. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. dodatku z [datum], potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a dohody o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] včetně podacího archu z [datum] soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 42 660 Kč se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem z [datum]. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího archu z [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum] výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 63 104,34 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] nejpozději do [datum]. 8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně evidovala ve svém systému ke smlouvě o úvěru [číslo] jednu cestu terénního pracovníka na adresu žalované dne [datum]. 9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout a v den uzavření smlouvy dne [datum] poskytla žalované částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 46 480 Kč v 14měsíčních splátkách. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. dodatku z [datum] ve znění Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ve výši 42 660 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 3 320 Kč, v celkové částce 46 480 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu [číslo] částku 3 820 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou žádost o úvěr, nedoložila tvrzený příjem, který je v žádosti uveden (doložila pouze 1 výplatní pásku, pracovní smlouvu, která u výše příjmu odkazuje na mzdový výměr a printscreeny telefonní obrazovky, zahrnující příjmy), odhadované výdaje (doložila pouze televizní a rozhlasový poplatek), ani netvrdila ani nedoložila, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná žádost o úvěr s pouze částečně přiloženými listinami, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované (a jeho posouzení). Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 25 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 3 820 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 21 180 Kč (25 000 Kč