16 C 123/2022-119 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou dne 24. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 345,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrokem 88 % ročně z částky 12 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 761,74 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 10 797,20 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 3. 8. 2020 smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 5 slov] [rok] jejíž součástí byly smluvní podmínky, na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 12 433 Kč, tedy celkovou částku 24 433 Kč, v 65 týdenních splátkách po 376 Kč, kdy poslední splátka měla činit 369 Kč. Za celou dobu smluvního trvání uhradila žalovaná částku 987,44 Kč. Dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Toto bylo žalované oznámeno dne 1. 2. 2022. Od postoupení nebylo na dlužnou částku hrazeno ničeho. Před podáním žaloby byla dne 10. 2. 2022 žalovaná vyzvána k nápravě, avšak bezvýsledně. 3. Na výzvu soudu žalobkyně dne 22. 8. 2022 (č.l. 43-50) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě veřejně dostupných informací, jakožto i neveřejných zdrojů, konkrétně v bankovních registrech, nebankovních registrech, zájmových sdruženích právnických osob ([příjmení]), ostatních registrech a databázích (ISIR, [příjmení], nepatné doklady, evidence adres úřadů). Dále zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, konkrétně dokladu o invalidním důchodu, rozhodnutím o přiznání dávky. Tyto údaje jsou zaznamenávány v kartě zákazníka, kdy v tomto případě měla žalovaná pravidelný příjem 7 176 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti měly činit 45 000 Kč, souhrn příjmů pak činil 52 176 Kč. Tyto skutečnosti měly být ověřeny paní [jméno] [příjmení], vázanou zástupkyní právního předchůdce žalobce. V zákaznické kartě (č.l. 51) pak bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, úvěr byl vzat na neočekávané výdaje. Příjmy žalované byly tvořeny invalidním důchodem, počet vyživovacích osob byl jeden. V kartě není uvedeno, že by žalovaná překládala jakékoli potvrzení o příjmu, výpis z bankovního účtu atp. Není také zaznamenáno, že by žalovaná byla na mateřské či rodičovské dovolené. Příjem žadatelky byl stanoven jako čistý příjem 7 176 Kč a další čisté příjmy 45 000 Kč, celkem tedy 52 176 Kč. Zdroj příjmů žadatelky je pak uveden jeden. Výdaje pak byly stanoveny na 3 000 Kč měsíčně. Jako ověřené dokumenty jsou v kartě uvedeny jiné doklady, a to 6., 7. 2020 výplatní doklady bez bližší specifikace. Žadatelka dle karty neměla půjčku ani úvěr. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba doručována na adresu shora a dále na adresu [adresa žalované], kde byla dne 29. 8. 2022 zásilka vhozena do domovní schránky. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise 5. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně doložila kartu zákazníka, ze které je patrné, že původní věřitelka vycházela z údajů poskytnutých žalovanou. Původní věřitelka si zřejmě ověřila pouze tvrzený příjem žalované, byť k tomu nedoložila žádný důkaz, žádným způsobem však neověřovala a nezjišťovala výdaje žalované a její majetkové poměry a vycházela pouze z tvrzení žalované, že její výdaje činí 3 000 Kč. Neprovedla (nebo to nedoložila) lustraci žalované v příslušných rejstřících dlužníků a ani jiné doklady, ze kterých při hodnocení úvěruschopnosti žalované vycházela. Žalovaná měla hradit 1 476 Kč měsíčně a právní předchůdkyně žalobkyně měla věnovat prověřování majetkové situace dlužníka daleko více pozornosti, když tvrzené výdaje 3 000 Kč u nájemního bydlení, jedné vyživovací povinnosti a příjmu z invalidního důchodu se zdají značně podhodnocené. Další tvrzené příjmy nebyly nijak specifikovány či doloženy. 6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru a standardních informacích o úvěru (č.l. 12-13) bezhotovostně částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit s poplatkem ve výši 12 433 Kč (tvořeným úrokem ve výši 4 853 Kč, částkou za zpracování úvěru 1 500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 3 080 Kč). Celkovou částku 24 433 Kč měla žalovaná uhradit v 65 týdenních splátkách po 376 Kč, kdy poslední splátka měla činit 369 Kč. Úroková sazba činila 88 % po celou dobu trvání smlouvy. RPSN úvěru činilo 175,12 %. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, aniž by předtím důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Z karty zákazníka (č.l. 51) pak vyplynulo, že žalovaná žije v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, její příjem činí invalidní důchod ve výši 7 176 Kč. Další příjem ve výši 45 000 Kč nebyl nijak specifikován ani doložen. Žalovaná nemá bankovní účet ani další půjčky. Její výdaje byla stanoveny na 3 000 Kč měsíčně, což také nebylo nijak doloženo. Žalovaná uhradila částku 987,44 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (č.l. 18-30) a toto bylo žalované oznámeno (č.l. 31-32). Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva k plnění ze dne 20. 5. 2022 (č.l. 34-35). 8. U jednání soudu dne 211. 11. 2022 (č.l. 109-110) pak soud provedl výslech žalobkyní navržené svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že sjednává úvěry pro [právnická osoba], smlouvu má od letošního roku ukončenu. Žalovanou před uzavřením smlouvy neznala. Podle svědkyně je běžný postup takový, že si zákazník požádá telefonicky nebo přes internet o úvěru a společnost pošle zástupce. Jde ke klientovi domů, kde vypíší osobní kartu o příjmech a výdajích. Ona to zašle [právnická osoba], kde jí řeknou, zda a kolik může klient dostat. Pokud s tím klient souhlasí, sepíší smlouvu. Na konkrétní průběh uzavření smlouvy s žalovanou si nepamatuje, nepamatuje si ani, kdy přesně byla smlouva uzavřena, ani jaké doklady žalovaná předkládala. Neví, zda nebyla náhodou žalovaná na mateřské dovolené, ale měla velmi malou dceru. Předložené doklady obvykle ofotila a poslala [právnická osoba]. Do kolonky„ další čisté příjmy domácnosti“ patří příjmy osob, které žijí s klientem v domácnosti, to se nijak nedokládá, jedná se o informativní údaj. Měsíční výdaje klienta se zjišťují tak, že klient dá čestné prohlášení o tom, kolik činí náklady na bydlení, zda má další úvěr atp. 9. Ostatní důkazy soud nehodnotil, neboť pro věc neměly význam. 10. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>15. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele po