16 C 186/2022-70 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou dne 16. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 520 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 203,41 Kč od 25. 7. 2022 do 16. 8. 2022 a náhradu nákladů řízení ve výši 2 313 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že dne 30. 6. 2021 s žalovanou uzavřely úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut bezúročný spotřebitelský úvěr. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba] Žalované byla poskytnuta finanční částka ve výši 20 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Finanční prostředky byly poskytnuty bezhotovostně. Sjednány byl také další volitelné služby za poplatky 199 Kč za urychlení poskytnutí úvěru na účet klienta, poplatek ve výši 99 Kč umožňující klientovi odložit aktuální splátku o měsíc, poplatek ve výši 49 Kč za zasílání informací prostřednictvím sms, poplatek 980 Kč za náklady úvěru. Žalovaná si 2x prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky, kdy za každé prodloužení je účtováno 1 980 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila dne 12. 11. 2021 byla uhrazena částka 10 287 Kč, dne 17. 12. 2021 žalovaná uhradila 1 962 Kč a dne 31. 1. 2022 uhradila částka 5 024 Kč Celkem tedy uhradila 17 273 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byla žalobkyní informována a vyzvána prostřednictvím e-mailu a sms k nápravě. Žalované byla vyúčtována smluvní pokuta dne 24. 1. 2022 ve výši 500 Kč, dne 25. 10. 2021 ve výši 500 Kč, dne 2. 5. 2022 ve výši 500 Kč, dne 1. 4. 2022 ve výši 500 Kč, dne 23. 3. 2022 ve výši 500 Kč a dne 31. 1. 2022 ve výši 500 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 20. 5. 2022 a žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 3. Na výzvu soudu žalobkyně dne 11. 11. 2022 (č.l. 44-47) svou žalobu doplnila tak, že detailně rozvedla obecný postup poskytování úvěru a dále uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě veřejně dostupných informací, zejména lustrací žalovaného v registrech [příjmení], [příjmení] a ISIR, dále dotazem v registru NRKI, kdy veškeré výsledky byly negativní. Dále zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, načež bylo vypracováno potvrzení o provedení ověření bonity klienta včetně výpočtu LMS, tedy výše limitu měsíční splátky (č.l. 48). Z tohoto potvrzení vyplývá, že se jedná o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, klientka nemá děti, je zaměstnána s výší příjmu 20 000 Kč, příjem partnera činí 30 000 Kč, splátky jiným společnostem činí 800 Kč. V rámci posouzení vycházela věřitelka z životního minima na domácnost 6 750 Kč, minimálních výdajů na bydlení 6 151 Kč. Splátky jiným společnostem než [anonymizováno] z Nrki 8 458 Kč. Věřitelka dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující. K vyjádření žalobkyně doložila úvěrovou zprávu klienta (č.l. 50-67). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba doručována na adresu shora, kde byla dne 28. 11. 2022 zásilka vhozena do domovní schránky. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise 5. Žalobkyně neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně doložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta, ze které je patrné, že věřitelka vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a veřejných rejstříků. K tomu však nedoložila žádný důkaz. Věřitelka neuvedla ani nedoložila, že by ověřovala či zjišťovala přesné výdaje žalované a její majetkové poměry. Nebyly doloženy výplatní pásky ani jiné doklady o příjmech či výdajích. 6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Právní subjektivita žalobkyně byla ověřena z výpisu z obchodního rejstříku (č.l. 14-16). Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru a formuláře pro standardních informacích o spotřebitelském úvěru (č.l. 17-25), jakožto i sazebníku (č.l. 26) bezhotovostně částku 20 000 Kč (viz potvrzení na č.l. 29 a č.l. 49), kterou se žalovaná zavázala uhradit s poplatky, kdy žalovaná měla uhradit celkem 27 520 Kč ve 24 splátkách. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem (č.l. 27-28) Roční úroková sazba činila 49,20 %. Žalobkyně poskytla žalované úvěr, aniž by předtím důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta (č.l. 48) pak vyplynulo, že žalovaná žije s přítelem, výdaje na domácnost činí minimální 6 750 Kč, splátky jiným společnostem mimo žalobkyni činí 8 458 Kč. V posuzování žádosti žalobkyně vycházela z obecně stanovených výdajů na životní minimum či na domácnost. Žalobkyně nepředložila žádné doklady, ze kterých by bylo ověřeno, že řádně ověřovala příjmy a výdaje žalované. Žalovaná uhradila částku 17 273 Kč (viz úvěrová zpráva na č.l. 50-67 a výpis čerpání a splátek na č.l. 31). Před podáním žaloby byla žalované zaslány výzvy k plnění (č.l. 34-35 a č.l. 33 a č.l. 34-35). 8. Ostatní důkazy soud nehodnotil, neboť pro věc neměly význam. 9. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>16. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> <i>17. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i> 18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl s