19 C 113/2021-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2021 domáhá zaplacení částky 11 191 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dlužné nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu [číslo] to dle nájemní smlouvy ze dne 22. 4. 2019 uzavřené na dobu určitou od 22. 4. 2019 do 30. 6. 2019 mezi žalobcem, zastoupeným pověřeným správcem [anonymizováno] [obec], příspěvkovou organizací, a žalovaným. Dne 30. 6. 2019 došlo k ukončení nájemní smlouvy a dále dne 2. 7. 2019 došlo k předání bytu. Dle předávacího protokolu se žalovaný zavázal uhradit nedoplatek nájemného a služeb za období od dubna 2019 do června 2019 v celkové výši 14 560 Kč. Dne 22. 4. 2019 vyúčtoval žalobce žalovanému služby spojené s užíváním bytu, kdy vzniklý nedoplatek v částce 8 407 Kč se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 30. 6. 2020. Ke dni 14. 7. 2021 činil dluh žalovaného částku 11 191 Kč, sestávající z dlužného nájemného za měsíc duben 2019 ve výši 362 Kč, z dlužného nájemného za měsíc květen 2019 ve výši 1 211 Kč, z dlužného nájemného za měsíc červen 2019 ve výši 1 211 Kč a z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 8 407 Kč. Žalobce žalovaného několikrát upomenul k zaplacení dlužné částky, žalovaný ji však neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky, kterou žalovaný převzal dne 31. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 1. 12. 2021, č. j. 19 C 113/2021-36, účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými ve spise. Ze smlouvy o nájmu včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem zastoupeným pověřeným správcem [anonymizováno] [obec], příspěvková organizace vystupujícím jako pronajímatel a žalovaným vystupujícím jako nájemcem byla dne 22. 4. 2019 uzavřena smlouva o nájmu č. [příjmení] [číslo] 2019 na dobu určitou, a to od 22. 4. 2019 do 30. 6. 2019. Předmětem nájmu byl byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] na ulici [ulice] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výše nájemného činila 6 331 Kč, splatné bylo nejpozději do každého 20. dne daného měsíce. Zálohy na služby měl žalovaný hradit nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období a případné nedoplatky byl žalovaný povinen vypořádat nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování. Z předávacího protokolu bytu ze dne 2. 7. 2019 soud zjistil, že mezi žalobcem zastoupeným pověřeným správcem [anonymizováno] [obec], příspěvková organizace a žalovaným jako nájemcem došlo k uzavření dohody o předání bytu a oficiálnímu ukončení nájemního vztahu ke dni 30. 6. 2019. Byl zapsán stav bytových měřidel, předány klíče, žalovaný sdělil adresu pro zaslání konečného vyúčtování, a to [část obce] u [obec]. Žalovaný dále uznal celkový dluh ve výši 32 280 Kč sestávající z jeho dluhu na nájemném a službách ve výši 14 560 Kč a dále z dluhu předchozí nájemkyně [jméno] [příjmení] ve výši 17 720 Kč. Z inventurního soupisu soud zjistil, že žalobce žalovanému předepsal k úhradě částku 22 967 Kč, uhrazeno bylo 11 776 Kč a zůstatek činil 11 191 Kč. Z dopisu ze dne 22. 4. 2020 včetně přílohy soud zjistil, že žalobce prostřednictvím [anonymizováno] [obec], příspěvková organizace, zaslal žalovanému vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2019 znějící na částku 8 407 Kč. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o doručování soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 12. 5. 2021 k úhradě dlužné částky 28 911 Kč představující nájemné a vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 nejpozději do 12. 6. 2021. Dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného], zásilka dodána nebyla, adresát se odstěhoval. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o doručování soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 26. 5. 2021 k úhradě dlužné částky 11 191 Kč představující nájemné a vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 nejpozději do 12. 6. 2021. Dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného]. 5. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle ust. § 2213 o. z., nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 7. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že smluvní vztah žalobce a žalovaného se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, neboť k uzavření smluvního vztahu došlo po 1. 1. 2014. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 22. 4. 2019 uzavřena smlouva o nájmu, na základě které žalobce přenechal nájemci do užívání nemovitou věc, a to byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] na ulici [ulice] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to pouze od 22. 4. 2019 do 30. 6. 2019. Žalovaný se zavázal hradit ke každému 20. dni v měsíci nájemné ve výši 6 331 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tyto zálohy pak měl žalovaný hradit nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období a případné nedoplatky byl žalovaný povinen vypořádat nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování. Žalovaný nehradil nájemné řádně a včas, když na nájemném mu vznikl dluh za měsíce duben – červen 2019 ve výši 2 784 Kč, a dále také nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 8 407 Kč. Žalovaný dlužné nájemné a dlužnou částku za služby spojené s užíváním bytu přes opakovaná upomenutí neuhradil, žaloba je tedy důvodná. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, má žalobce právo na úrok z prodlení z dlužných částek. Právo na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši z žalovaných částek vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti, soud tedy žalobci vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 10. K nákladům řízení. Žalobce byl ve sporu úspěšný co do uplatněné pohledávky, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Náklady řízení představují žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.). Tyto náklady sestávají z odměny dle § 8 odst. 1 a § 7 a. t., a to za tři úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby a předžalobní výzva), tedy 4 740 Kč, režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za 3 úkony právní služby, tedy 900 Kč. Dále má nárok na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 1 184,40 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Náklady právního zastoupení tak činí celkovou částku 6 824,40 Kč. Celková náhrada nákladů řízení byla žalobci přiznána ve výši 7 825 Kč.