7 C 296/2021-42 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 288 Kč s příslušenstvím, skládající se z jistiny ve výši 9 187,50 Kč a souhrnného poplatku představující úrok ve výši 6 100,50 Kč. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 26. 6. 2006 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 28 288 Kč (půjčka ve výši 17 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 11 288 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách po částkách 544 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného zaplacena dne 19. 8. 2008. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, t. j 28. 6. 2007. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena písemně. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 15 288 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu 9 187,50 Kč, souhrnný poplatek ve výši 6 100,50 Kč. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradil na svůj zbývající dluh ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. vyzvala k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 6. 2006 nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013. <i>6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31.12.2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.</i> <i>9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 10. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena písemně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 11. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 29. 6. 2006 s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 28 288 Kč (půjčka ve výši 17 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 11 268 Kč procentuálně odpovídající 66,28 % ročně z jistiny). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách po částkách ve výši 544 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, t. j 28. 6. 2007. Žalovaný na dluh plnil dle tvrzení částečně, proto nyní na jistině dluží částku ve výši 9 187,50 Kč s příslušenstvím, na souhrnném poplatku dluží 6 100,50 Kč s příslušenstvím. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 15 288 Kč a žalobkyně tvrdí, že se jedná o jistinu 9 187,50 Kč, souhrnný poplatek ve výši 6 100,50 Kč Poslední upomínkou před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky. Na výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně provedla kapitalizaci úroku z prodlení z dlužné částky 15 288 Kč ve výši zákonného úroku z prodlení za období od 6. 7. 2007 do 18. 12. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení žalobkyně vypočetla na částku 16 641,01 Kč. 12. Souhrnný poplatek však představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovaného, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Je nerozhodné, jak tento úrok je věřitelem nazván. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky, které byly vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaný, ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby, neuhradil na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu žalovaný však nereagoval. 13. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny ve výši 17 000 Kč. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Ke dni podání žaloby na smlouvu žalovaný plnil na jistinu částku ve výši 7 812,50 Kč (původní jistina 17 000 Kč, žalobou uplatněná jistina 9 187,50 Kč). Na souhrnném poplatku částku 5 167,50 Kč (původní poplatek dle smlouvy 11 268 Kč, žalobou uplatněný poplatek ve výši 9 100,50 Kč). 14. V části týkající se souhrnného poplatku (ve smlouvě sjednán ve výši 11 268 Kč), soud shledal toto ujednání z hlediska povahy závazku jako sjednaný úrok pevnou částkou, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 66, 28 % ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v rozporu s dobrými mravy, pr