7 C 335/2021-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že dne 1. 6. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovanou pojistnou smlouvu dle ust. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pojistná smlouva byla uzavřena v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen [číslo]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizována tři slova]. První pojistné bylo ve výši 551 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 11. 2020 dle ust. občanského zákoníku v platném znění. Důvodem je zánik pro neplacení následného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od 1. 7. 2020 do 1. 11. 2020. Žalobkyně požaduje po žalované k úhradě částku 3 004 Kč. Součástí žalované částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalovaná je dále povinna v souladu s příslušným ust. občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně úrok z prodlení nárokuje jen ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tedy za období od 2. 11. 2020 do 2. 9. 2021, tj. celkem částku 207 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Na výzvu žalovaná však nereagoval. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.</i> <i>5. Podle ust. § 2759 odst. 1 občanského zákoníku, neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle odst. 2 považuje-li se odpověď na nabídku za nový návrh, platí, že byl odmítnut, nepřijme-li jej druhá strana do jednoho měsíce ode dne doručení. Podle odst. 3 navrhuje-li strana změnu smlouvy, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.</i> <i>6. Podle ust. § 2833 občanského zákoníku, životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně je dán dle ust. občanského zákoníku. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 12. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.