7 C 354/2021-44 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že v důsledku fúze sloučením dnem 1. 1. 2019 zanikla společnost [pojišťovna], [IČO] a nástupnickou společností se stala [pojišťovna], [IČO] (dále jen žalobkyně). Dne 29. 4. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] dle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyní bylo žalovanému potvrzeno písemně, a to zasláním [anonymizováno] - potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Pojistná smlouva byla uzavřena v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen [číslo]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizována tři slova]. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 12. 2020 podle ust. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění pro nezaplacení následného pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od 1. 7. 2020 do 1. 12. 2020. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 1 734 Kč včetně zákonného úroku z prodlení v zákonné výši, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. Žalobkyně v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužného pojistného, na výzvu však žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.</i> <i>5. Podle ust. § 2833 občanského zákoníku, životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně je dán dle ustanovení občanského zákoníku. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 11. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.