12 C 252/2023-54 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 57 323,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 323,83 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že dne 18. 8. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, který byl žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Úroky úvěru měly být žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách ve výši 2 959 Kč vždy k 15. dni každého měsíce. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11. 2022. Žalobkyně tedy žalovanou vyzvala několika písemnými upomínkami k úhradě dlužné splátky. Na upomínky žalovaná nereagovala, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně touto žalobou požaduje úhradu zbývající dlužné částky 57 323,83 Kč, představující zesplatněnou jistinu, dále zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení. 3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná na dluh uhradila celkem 14 splátek po 2 959 Kč, tj. 36 330 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z živnostenského rejstříku a výpisu z registru [příjmení] (bez negativního záznamu). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. 6. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 7. Z listiny nazvané„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalované byla zjišťována z údajů získaných od žalované, a to průměrného příjmu za poslední tři měsíce (17 032 Kč) a nákladů na bydlení (3 000 Kč), žalobkyně dovodila finanční zůstatek 8 237 Kč. 8. Z výpisů z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z živnostenského rejstříku a výpisu z registru [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná byla před uzavřením předmětné smlouvy lustrována v těchto registrech, přičemž lustrací nebyla zjištěna žádná informace, která by vedla k závěru, že žalovaná není schopna poskytnutý úvěr splácet. 9. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za měsíc květen 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 6 041,74 Kč, konečný zůstatek 245,78 Kč. 10. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za měsíc červen 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 245,78 Kč, konečný zůstatek 45,81 Kč. 11. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za měsíc červenec 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 45,81 Kč, konečný zůstatek 45,83 Kč. 12. Z daňového přiznání za rok 2020 vyplývá, že dílčí základ daně činil 81 754 Kč. 13. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 18. 8. 2021 [číslo] bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 60 000 Kč, a to tak, že částka 19 703 Kč bude vyplacena na účet žalované č. [bankovní účet], částka 31 297 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vůči žalobkyni (tento závazek vyplývá ze smlouvy [číslo] ze dne 11. 8. 2021) a částka 9 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 49 %. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit celý úvěr a současně také úrok v celkové výši 126 840 Kč, celková dlužná částka tedy činila 186 840 Kč. Žalovaná měla tuto částku uhradit v 72 splátkách po 2 595 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaná celkem uhradila 14 splátek pop 2 595 Kč, tj. 36 330 Kč (č. l. 37 spisu). 14. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 18. 8. 2023. 15. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 16. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 17. Žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Z této částky však byly žalované poskytnuty pouze peněžní prostředky v celkové výši 51 000 Kč, z nichž částka 19 703 Kč byla uhrazena na bankovní účet žalované, a částka 31 297 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni. Zbývající částka ve výši 9 000 Kč byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně, není tedy součástí prostředků poskytnutých žalované. Žalovaná se zavázala uhradit zapůjčenou částku spolu s uvedenými náklady a úrokem ve sjednaných splátkách. Žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku 36 330 Kč. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované, lustrací žalované ve výše uvedených registrech a databázích, a dále na základě výpisů z bankovního účtu za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy a daňového přiznání za rok 2020. Žalobkyně však neprokázala, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalované. 18. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského záko