12 C 289/2022-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 18 409,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 934,36 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 459,89 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 872,16 Kč od 29. 1. 2022, úrokem 25,41 % ročně z částky 9 872,16 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, částky 32 807,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 792,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 135,67 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 493,98 Kč od 29. 1. 2022, úrokem 25,41 % ročně z částky 18 493,98 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 24. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem a poplatky v částce 10 477 Kč splatit v 52 týdenních splátkách po 394 Kč. Žalovaná však dosud uhradila pouze 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 3. Dále tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 3. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem a poplatky v částce 17 893 Kč splatit v 52 týdenních splátkách po 729 Kč. Žalovaná však dosud uhradila pouze 2 950 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalované. Tyto informace byly zaznamenány v Zákaznické kartě. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. 7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. 9. Ze zákaznické karty ze dne 3. 11. 2020 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku [právnická osoba] o poskytnutí úvěru, přičemž v zákaznické kartě uvedla, že žije v nájmu s rodiči, její dosažené vzdělání je základní, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem 14 520 Kč, další příjmy činí 20 000 Kč. Výdaje žalované činí měsíčně 3 000 Kč. Z kolonky ověřené dokumenty vyplývá, že předchozí věřitelka neměla mít k dispozici žádné dokumenty. 10. Ze zákaznické karty ze dne 24. 11. 2020 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku [právnická osoba] o poskytnutí úvěru 10 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedla, že žije s rodiči, její dosažené vzdělání je základní, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem 14 520 Kč, další příjmy činí 20 000 Kč. Výdaje žalované činí měsíčně 3 000 Kč. Z kolonky ověřené dokumenty vyplývá, že předchozí věřitelka neměla mít k dispozici žádné dokumenty. 11. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 11. 2020 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 20 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 16 333 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 729 Kč RPSN činila 167,11 %. 12. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 11. 2020 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 10 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 8 917 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 394 Kč RPSN činila 197,92 %. 13. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a postoupení pohledávky žalované oznámila dopisem z 30. 1. 2022 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 14. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 7. 6. 2022. 15. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 16. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalované. 17. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 18. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smluv o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem a poplatky. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 19. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 25. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran