16 C 195/2022-109 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou dne 23. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek a úhrady nákladů řízení ve výši 2 358 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 25. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s částkou 15 191 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč a pojistného, pokud bylo sjednáno. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku v 60 týdenních splátkách po 620 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 19. 8. 2019 Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 10. 4. 2020. Poté byla ještě uhrazena částku 500 Kč. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 14 548 Kč. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k nápravě, avšak bezvýsledně. 3. Na výzvu soudu žalobkyně dne 9. 12. 2022 (č.l. 79) svou žalobu doplnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující i s ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 z. [číslo]. Dále v doplnění ze dne 22. 9. 2022 (č. l. 36-37) žalobkyně odkázala na podmínky zápůjčky, které jsou součástí smlouvy a odkázala na skutečnosti uvedené v zákaznické kartě, kdy na základě sdělených údajů od žalovaného a jím doložených dokladů došla právní předchůdkyně k závěru, že schopnost splácet úvěr ze strany žalovaného je dostačující. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba zasílána na adresu shora prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku, avšak neúspěšně. S ohledem na to byl žalovanému k ochraně jeho práv a zájmů v předmětné věci usnesením ze dne 27. 4. 2023, č.j. 16 C 195/2022-94 z důvodů uvedených v § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů. 5. Opatrovník se k žalobě vyjádřil dne 1. 6. 2023, kdy se pozastavil nad způsobem posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně a výpočtů uvedených v kartě zákazníka (resp. nevysvětlení výpočtů), dále poukázal na to, že při takto vysoké půjčce je zarážející ověřovat příjem pouze na základě výplatních pásek za 2 měsíce. Dále zpochybnil částku 3 000 Kč coby měsíční náklady na živobytí, kdy muselo být při posuzování jasné, že tato částka je nereálná. Dále poukázal na to, že z rejstříku exekucí vyplynulo, že žalovaný měl v době uzavírání smlouvy minimálně dvě exekuce, což nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nijak reflektováno. Uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet a navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. 6. Opatrovník byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Opatrovník se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise 7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Původní věřitelka žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši 22 000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce [příjmení] v hotovosti ze dne 25. 6. 2018, kdy žalovaný se zavázal vrátit částku 37 191 Kč, sestávající z poskytnutého úvěru, poplatku za zápůjčku 15 191 Kč (úrok 3 935 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8 596 Kč, částka za vedení zákaznického účtu 2 660 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 620 Kč, kdy poslední splátka měla činit 611 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % p.a. a RPSN pak 168,14 % (viz smlouva na č.l. 16-17 spisu). 9. Z karty zákazníka (č.l. 13) pak vyplynulo, že čistý příjem žalovaného byl 34 750 Kč, běžné měsíční výdaje 3 000 Kč, k čemuž měla být doložena pracovní smlouva a dvě výplatní pásky, které však žalobkyně nedoložila. Žalovaný uvedl počet jeho příjmů 1, kdy čistý příjem činil 9 250 Kč, ostatní příjmy 8 000 Kč, další příjmy domácnosti 17 500 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný do dne postoupení pohledávek uhradil částku 14 548 Kč a dále částku 500 Kč (viz tabulka umoření č.l. 21). Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (č.l. 22, [číslo]) a toto bylo žalovanému oznámeno (č.l. 18-19). Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva k plnění ze dne 3. 8. 2022 (č.l. 14-15). 10. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně doložila kartu zákazníka, ze které je patrné, že původní věřitelka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které žalobkyně předložila. Původní věřitelka si zřejmě ověřila pouze tvrzený příjem žalovaného, žádným způsobem však neověřovala a nezjišťovala výdaje žalovaného a jeho majetkové poměry a vycházela pouze z tvrzení žalovaného uvedeného v zákaznické kartě, ve které bylo uvedeno, že čistý příjem žalovaného byl 34 750 Kč, běžné měsíční výdaje 3 000 Kč, k čemuž měla být doložena pracovní smlouva a dvě výplatní pásky, které však žalobkyně nemá k dispozici. Žalovaný měl dlužnou částku splácet po 60 týdenních splátkách po 620 Kč, tedy 2 480 Kč měsíčně. Neprovedla (nebo to nedoložila) lustraci žalovaného v příslušných rejstřících dlužníků. Právní předchůdkyně žalobkyně měla věnovat prověřování majetkové situace dlužníka daleko více pozornosti. 11. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>15. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>16. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>18. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotře