17 C 161/2023-57 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 4. 2023, ve znění jeho doplnění ze 17. 7. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 686,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 369,54 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, smluvní pokuty ve výši 47 Kč a náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná dne 1. 12. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), účelově vázanou na nákup spotřebního zboží, na základě níž zaplatila uvedená společnost za žalovanou zprostředkovateli úvěru kupní cenu zboží či služby ve výši 7 044 Kč; žalovaná si sjednala také pojištění schopnosti splácet úvěr. Úrok byl sjednán ve výši 25,11 % ročně (RPSN 28,21 %). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti částku 12 096 Kč (11 232 Kč na úvěr a 864 Kč na pojištění) ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 252 Kč, z čehož 234 Kč připadalo na splátku úvěru a 18 Kč na sjednané pojištění. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalované. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas (uhradila pouze 1 829 Kč), v důsledku čehož se stal závazek dne 31. 10. 2022 splatným. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na úhradu dosud nesplacené části dlužné částky, zákonného úroku z prodlení z každé nezaplacené splátky, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou a zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním závazku. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 byla s účinností ode dne 14. 11. 2022 pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Dopisem ze dne 29. 11. 2022 byla žalované oznámena změna v osobě věřitele. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. 3. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 103,41 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 686,87 Kč, nesplaceného úroku ve výši 679,54 Kč, z nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění ve výši 90 Kč, smluvní pokuty ve výši 47 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 600 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 6 686,87 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastnice řízení byly vyzvány, aby se vyjádřily, zda s tímto postupem soudu souhlasí, žádná se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemají žádné námitky. 5. Žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě, v řízení zůstala nečinná. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 13-46 spisu, z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (vystupující pod obchodní značkou„ [jméno] [příjmení]“) s žalovanou uzavřely dne 1. 12. 2021 závazkový vztah nazvaný„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“, na jejímž základě převedla právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 12. 2021 zprostředkovateli úvěru [webová adresa] a. s., [IČO], za žalovanou částku 7 044 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 25,11 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 234 Kč – celkem 11 232 Kč. Pro případ prodlení s plněním splátek sjednaly strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, upomínka s prodlením splátky byla zpoplatněna částkou 100 Kč, vymáhání závazku bylo zpoplatněno částkou 600 Kč. Pokud jde o posuzování úvěruschopnosti, v žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá vyživované osoby, bydlí ve vlastním, je zaměstnána ve službách a prodeji s čistým měsíčním příjmem 25 000 Kč, celkovými náklady domácnosti 2 500 Kč a finančními závazky 1 500 Kč. Jiný důkaz o prověřování schopnosti žalované úvěr splácet doložen nebyl. Žalovaná uhradila na sjednaný úvěr pouze 1 829 Kč, ke dni 31. 10. 2022 byl proto zesplatněn, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 9. 2022. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena ke dni 14. 11. 2022, což žalované oznámila žalobkyně dopisem ze dne 29. 11. 2022, odeslaným dne 1. 12. 2022, a dopisem ze dne 16. 3. 2023, odeslaným dne 20. 3. 2023, zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínku. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ nebo„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 17. Právní posouzení věci: 18. Žaloba je zčásti důvodná, nikoli ovšem z titulu smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť uzavřenou smlouvu, kterou soud kvalifikoval jako smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 téhož zákona, shledal neplatnou pro nedodržení zákonných podmínek (nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 téhož zákona). 19. Žalobkyně k výzvě soudu o doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že její právní předchůdkyně vyšla z tvrz