18 C 3/2022-149 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se svým žalobním návrhem doručeným na Okresní soud [obec] dne 3. 1. 2022 (spolu se sdělením žalobce ze dne 26. 1. 2022) domáhá po žalovaném zaplacení částky 111 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Podle tvrzení žalobce žalovaný jako dlužník uzavřel dne 19. 11. 2010 s [jméno] [příjmení], [datum narození], jako původním věřitelem, smlouvu o půjčce (dále jen„ smlouva“). Předmětem uvedené smlouvy byl závazek věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 410 000 Kč oproti závazku žalovaného půjčku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, počínaje měsícem lednem 2011. Věřitel poskytl žalovanému půjčku tak, že částka ve výši 195 000 Kč byla žalovanému poukázána dne 10. 11. 2010 na bankovní účet a částka ve výši 215 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti, přičemž žalovaný ve smlouvě potvrdil převzetí částky ve výši 410 000 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno právo věřitele požadovat úrok z prodlení ve výši běžné úrokové sazby z nezaplacené částky pro případ, že dlužník nezaplatí dlužnou částku. Žalovaný původnímu věřiteli na svůj závazek ze shora uvedené smlouvy uhradil částku 195 000 Kč tak, že: a) od ledna 2011 do července 2013 uhradil bankovním převodem ve splátkách celkem 84 000 Kč, b) dne 27. 8. 2014 uhradil bankovním převodem jednorázově částku 111 000 Kč. Poté již žalovaný původní věřitelce neuhradil ničeho. Původní věřitel svoji pohledávku za žalovaným ze shora uvedené smlouvy ve výši zbývající výši 215 000 Kč s příslušenstvím postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017 na žalobce, přičemž postoupení pohledávky oznámil žalovanému oznámením ze dne 21. 12. 2017, zaslaným dne 22. 12. 2017, v němž žalovanému sdělil, že pohledávka ze smlouvy o půjčce ve výši 215 000 Kč včetně příslušenství byla postoupena, kdy novým věřitelem se namísto původního věřitele stává žalobce. Poté žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 12. 1. 2018 k úhradě splatných neuhrazených splátek v celkové výši 57 000 Kč (tj. 19 splátek po 3 000 Kč splatných měsíčně od června 2016 do prosince 2017), žalovaný však i přes tuto výzvu ničeho neuhradil a žalobce tak musel svůj nárok uplatnit u soudu. Okresní soud v Kroměříži vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek č. j. [číslo jednací], ve kterém uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku ve výši 63 000 Kč spolu s příslušenstvím; tento rozsudek byl následně potvrzen i soudem odvolacím. Částku přiznanou výše uvedeným rozsudkem žalobce uhradil. Poté již však žalovaný neuhradil žalobci ničeho, je tak v prodlení s úhradou dalších 37 dlužných splátek (od prosince 2018 do prosince 2021) v celkové výši 111 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 17. 12. 2021 k úhradě dlužných splátek za období od prosince 2018 do prosince 2021 v celkové výši 111 000 Kč, kdy však žalovaný na dlužné částce neuhradil ničeho. 3. Okresním soudem v Kroměříži byl dne 24. 2. 2022 ve věci vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný za nespornou označil tu skutečnost, že dne 19. 11. 2010 byla uzavřena smlouva o půjčce v písemné formě. Dle předmětné smlouvy měla být žalovanému původním věřitelem, tj. paní [jméno] [příjmení] (dále též„ věřitel“), poskytnuta částka ve výši 410 000 Kč. Poskytnutí uvedené částky však žalovaný rozporuje s tím, že tato částka v plné výši nebyla žalovanému nikdy předána ani přikázána na jeho bankovní účet. Žalovaný nikdy takovou částkou z rukou původního věřitele nedisponoval, a tudíž nemohlo dojít k řádnému splnění smlouvy ze strany původního věřitele. Žalovaný zde konstatoval, že od původního věřitele [jméno] [příjmení] částku ve výši 195 000 Kč na účet neobdržel, stejně tak nikdy nedostal částku ve výši 215 000 Kč v hotovosti. Dle žalovaného je tedy na žalobci, aby prokázal, že došlo k naplnění reálného kontraktu (tedy k reálnému předání předmětu půjčky - peněz), tj. že smlouva o půjčce vůbec vznikla. Dále se žalovaný vyjádřil k předchozímu soudnímu řízení vedenému u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ve věci vymožení části plnění z předmětné smlouvy o půjčce s tím, že soud není dle ustanovení § 135 o. s. ř. vázán výsledkem zmíněného řízení a je povinen provést nové dokazování, kdy žalovaný navrhne takové důkazy (listinné, svědci), kterými zásadně hodlá nabourat údajnou věrohodnost rodinných příslušníku v postavení svědků (žalovaný má za to, že rodina žalobce je negativně postavena vůči žalovanému). Žalovaný tvrdí a je schopen zpětně dohledat a prokázat, že předmětného dne (tvrzeného žalobou) se nenacházel v místech, kde mělo dojít k předání hotovosti. 4. K odporu žalovaného se poté vyjádřil žalobce s tím, že netvrdí, že by soud měl být formálně vázán rozhodnutím Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka], když však tento rozsudek ve spojení s rozsudkem soudu odvolacího nicméně vypovídá o tom, že nárok žalobce byl v základu úspěšný a ani odvolací soud nenašel v postupu soudu prvního stupně žádné nedostatky (a to ani pokud se jde o provedení a hodnocení svědeckých výpovědí osob žalobci blízkých, na které upozorňuje žalovaný). Žalobce se s ohledem na potvrzení uvedeného rozsudku soudem odvolacím domnívá, že tento rozsudek je přesvědčivý a na jeho závěrech není třeba ničeho měnit. 5. V následném vyjádření žalovaný uvedl, že výstupy předchozích dokazování nebude možné použít, neboť svědci z předchozí věci byly nedostatečně konfrontováni ze strany soudu, kdy současně budou nyní konfrontováni s řadou nových skutečností a dalších důkazů, kterými žalovaný bude prokazovat, že smlouva o půjčce reálně nevznikla. Na výzvu soudu pak žalovaný v dalším podání doplnil k jím označeným svědkům skutková tvrzení, kdy zejména uvedl, že byl dne 5. 11. 2010 do pozdních večerních hodin na školení zaměstnanců a obchodních partnerů [právnická osoba], přičemž z tohoto školení jej na cestě domů doprovázel navrhovaný svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Stejně tak tohoto dne byl svědek [celé jméno žalobce] st. ([číslo]) na služební cestě v Rusku, nemohl tak být v předvečer narozenin své ženy (jak uvádí ve své svědecké výpovědi) přítomen u předání finanční hotovosti, jeho výpověď v tomto směru je tak zcela nepravdivá. Žalovaný dále uvedl, že jsou nepravdivé i výpovědi svědkyň [příjmení] st. a [příjmení], kdy dle svědkyně [příjmení] byl iniciátorem a tvůrcem smlouvy o půjčce žalovaný, oproti tomu žalovaný přikládá e-mail z 19. 11. 2010 ze 7:20 hod., z něhož dovozuje, že vše chystala a připravovala paní [příjmení]. Dále svědkyně [příjmení] i [příjmení] dle žalovaného tvrdí, že u podpisu smlouvy byl p. [celé jméno žalobce] starší, ten však ve výpovědi uvádí, že tam nebyl. Za zcela podstatné pak žalovaný považuje to, že si žádný ze svědků (zejména paní [příjmení]) nevzpomněl na dohodu uzavřenou s žalovaným, kdy paní [příjmení] doložila pouze první stranu této dohody o styku s dcerou, která je úředně ověřena; druhou část dohody - Finanční vyrovnání, však nedoložila. Žalovaný tuto podepsanou část nemohl nikde najít, posléze našel ve svém počítači oskenovanou kopii této dohody, stejně tak našel ve svém e-mailu, že mu návrh Dohody o styku s dcerou a Finanční vypořádání paní [příjmení] zaslala. Tyto dvě listiny byly součástí jednoho dokumentu k tisku, byly to dva listy. Z této dohody o finančním vyrovnání je patrné, že žalovaný svůj závazek ve výši 111 000 Kč splnil, a to dne (viz žaloba) 27. 8. 2014, tj. necelý rok po podpisu vyrovnání. Jelikož se další části závazku rodina [příjmení] vzdala, nemohla jej platně postoupit na stávajícího žalobce. 6. Na jednání dne 29. 11. 2022 soud provedl výslech svědků: 1. Ing. [jméno] [příjmení], 2. [celé jméno žalobce], 3. [jméno] [příjmení] a 4. [jméno] [příjmení] a dále účastnickou výpověď žalovaného [celé jméno žalovaného]. K výzvě soudu pak žalovaný uvedl, že jím předložená dohoda o finančním vypořádání byla skutečně uzavřena s paní [příjmení] mladší, nyní [příjmení], kdy tímto finančním vypořádáním došlo k převzetí dluhu a žalovaný má za to, že tato listina je jednáním, kterým na sebe paní [jméno] [příjmení] mladší převzala závazek za pana [celé jméno žalovaného] a došlo tedy k zániku dluhu. 7. V následném podání se žalobce vyjádřil k listinám předloženým žalovaným u předchozího jednání, konkrétně pak: a) potvrzení o sjednání cestovního pojištění – pojistka, společnosti [právnická osoba], s platností 1. 11. 2010 - 6. 11. 2010 a b) vyúčtování pojistného vystaveného společností [právnická osoba], ze dne 26. 10. 2010, kdy nabyl podezření, že předmětné listiny byly padělány nebo pozměněny za účelem, aby byly v soudním řízení použity jako pravé, a takto byly soudu předloženy, přičemž uvedl důvody pro výše uvedený závěr. 8. Na jednání dne 14. 3. 2023 soud provedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a dále rozhodl, že žalovaným navrhované provedení výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se z důvodu nadbytečnosti nepřipouští, neboť tyto výslechy shledal s ohledem na provedené dokazování (zejména čestné prohlášení a výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a prove