18 C 77/2023-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 17. 11. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 2 426 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela dne 12. 6. 2022 s žalovanou úvěrovou smlouvu (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit včetně poplatku za poskytnutí ve výši 66 Kč do 30 dnů od poskytnutí. 3. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu k úhradě. Žalovaná byla následně vyzvána k úhradě celého dluhu, kdy jí byla v souladu s § 142a o. s. ř. zaslána předžalobní výzva k plnění. 4. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a neuhradila žádnou částku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku v celkové výši 2 426 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 2 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 66 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 66 Kč. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 6. 6. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-35 spisu. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou ze shora uvedené úvěrové smlouvy řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 12. 6. 2022 s žalobkyní v souladu s § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit včetně poplatku za poskytnutí ve výši 66 Kč do 30 dnů od poskytnutí, což však neplnila. Žalobkyně tak eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 2 426 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 2 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 66 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 66 Kč, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15,94 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 426 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení. 14. Soud tak zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky (vč. sjednaných částek poplatku, účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut a úroků z prodlení) tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. rozhodnutí. Přitom jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, které stanoví prováděcí předpis, tj. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 15. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 1 489 Kč. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 17. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 18. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.