6 C 141/2026-31 – Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným dne , datum, , na základě které vyplatila původní věřitelka na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, téhož dne úvěr , částka, a poskytla jej na dobu neurčitou. Smluvní strany sjednaly úrok úvěru 40 % měsíčně, který se žalovaný zavázal hradit měsíčně přirostlý vždy za uplynulé období; jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli za trvání smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou úvěru, ačkoli byl opakovaně upomínán. Následně původní věřitelka oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně získala pohledávku dvojím postoupením a předžalobní upomínku odeslala dne , datum, . Součástí žaloby je vedle jistiny , částka, nesplacený kapitalizovaný úrok , částka, a sjednaná smluvní pokuta z prodlení 0,1 % denně, kapitalizovaná ke dni odeslání předžalobní výzvy částkou , částka, . Ke zkoumání majetkových poměrů žalovaného před sjednáním úvěru žalobkyně k výzvě soudu nedoplnila nic konkrétního; sama v návrhu operovala s možností posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný; žaloba s výzvou k vyjádření ve stanovené lhůtě mu byly doručeny do datové schránky fikcí v souladu s § 47 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. S ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a není-li, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). O probíhajícím řízení byl nadto informován e-mailem.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalovaného soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).4. Soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovaným si na základě žádosti žalovaného (č.l. 9) potvrdili dne , datum, prostředky dálkové komunikace Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (č.l. 12-15), na základě které obdržel žalovaný téhož dne na svůj bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, (č.l. 16), za který se zavázal měsíčně hradit „přirostlý úrok za uplynulé období“ ze sjednané výše 40 % měsíčně (RPSN 5 517,16 %); samotná jistina úvěru byla splatná „kdykoli za trvání smlouvy“. Dopisem ze dne , datum, oznámila původní věřitelka žalovanému zesplatnění úvěru v celkové výši , částka, k témuž dni (č.l. 17). Smlouvou ze dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (č.l. 18), která ji smlouvou ze dne , datum, postoupila žalobkyni (č.l. 19), což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (č.l. 20-21).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí smluvních stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).6. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně přes písemnou výzvu soudu netvrdila a neprokazovala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které tisícinásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.7. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že žalovaný získal , částka, , které nevrátil (netvrdil opak). Bezdůvodně se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného dvojího postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) uvedenou částkou obohatil a je povinen ji vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.8. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť (ne)úspěch účastníků řízení byl v zásadě totožný.10. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou výše uvedeného zákona o soudních poplatcích.