7 C 15/2026-79 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 050 Kč s příslušenstvím, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč splatit způsobem specifikovaným ve smlouvě, tj. každý měsíc byl povinen splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu pak mohl splatit kdykoli. Žalovaný však neplnil řádně smluvní podmínky a dostal se do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně tedy úvěr , datum, úvěr zesplatnila. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky do podání žaloby již žalovaný ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaná částka ve výši 15 050 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužného úroku ve výši 4 000 Kč (to vše spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, ) a smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné jistiny, která činí za období , datum, - , datum, 1 050 Kč.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především lustracemi ve veřejně přístupných databázích a na základě zkoumání a vyhodnocení transakcí na běžném účtu žalovaného v období od června do srpna 2023.4. Podáním ze dne , datum, sdělila žalobkyně soudu, že kontrolou spisového materiálu bylo zjištěno, že žalovaný na smlouvu uhradil 4 000 Kč, proto bere žalobu v této částce částečně zpět, a to včetně úroku z prodlení 12,75 % ročně z částky 2 950 Kč (jde o částku, kterou žalobkyně započetla na jistinu dluhu) od , datum, do zaplacení.5. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. Soud tedy postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou (adresu dle CEO, současně jde o adresu dle smlouvy) dle ust. § 49 o. s. ř.8. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.9. Soud má za prokázané následující skutečnosti:10. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč. Celková splatná částka činila 14 000 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji dále postoupila na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , který byl žalovanému odeslán spolu s předžalobní výzvou dne , datum, (srov. smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, doklad o odeslání).12. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.13. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Kromě výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíce červen až srpen 2023 (k tomu viz dále), se ve spise nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a zejména ověřovala majetkové a osobní poměry žalovaného.14. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:15. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před uzavřením smlouvy důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému řádně oznámeno.16. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do ,