14 C 279/2021-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 13.528 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o půjčce uzavřené dne 4. 4. 2006 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz Smlouvou o půjčce ze dne 4. 4. 2006, Smluvními podmínkami, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Dne 4. 4. 2006 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 12.000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.968 Kč ve formě 52 týdenních splátek po 384 Kč RPSN činila 199,4%. Žalovaný splátky řádně nehradil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na splátkách celkem částku 6.440 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl zčásti na souhrnný poplatek a zčásti na jistinu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. K dastu podání žaloby vyčíslila žalobkyně pohledávku za žalovaným částkou 13.528 Kč, z toho částkou 8.129,81 Kč na jistině a částkou 5.398,19 Kč na souhrnném poplatku. Dopisem ze dne 29. 7.2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do 13. 8. 2021, zásilka byla podána na poštu dne 30. 7. 2021. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013): 6. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Podle § 55 odst. 2 občanského zákoníku ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 9. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 10. Podle § 3 občanského zákoníku nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle ust. § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku včetně souhrnného poplatku splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradil na dluh pouze částku 6.440 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl zčásti na jistinu půjčky a zčásti na souhrnný poplatek. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byly pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 524 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. 14. Soud podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 55 a 56 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit jako neplatnou ve smyslu ust. § 3 a § 39 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatek ve výši přesahující 66 % Kč jistiny, RPSN více jak 199 %, týdenní splácení dluhu) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Jelikož se však žalovanému dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen dle ust. § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 6.440 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 5.560 Kč ([číslo] – [číslo] = [číslo]) se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku od data 14. 8. 2021, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty k úhradě dle předžalobní upomínky (s ohledem na neplatnost smlouvy nelze vyjít termínů splatnosti stanovených smlouvou). 15. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 7.968 Kč ([číslo] – [číslo] = [číslo]) a úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně za částky 7.968 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13.528 Kč od 13. 3. 2007 do 13. 8. 2021 (žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data 13. 3. 2007, byl jí však přiznán od data 14. 8. 2021, a to pouze z částky 5.560 Kč) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. 17. Povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč za žalobu byla žalobkyni uložena dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v souladu s položkou 2.2. a [číslo]) Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek činí v daném případě 1.000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 800 Kč, nedoplatek tak činí 200 Kč).