17 C 126/2021-19 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 9.478,23 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností podle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18. 3. 2017 (částka 9.330 Kč s příslušenství) a podle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 12. 2016, které byly uzavřeny se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), přičemž pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. 2. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 3. 2017 [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala ji splatit ve formě 58 týdenních splátek po 180 Kč včetně poplatku ve výši 4.440 Kč (1.200 Kč poplatek, 840 Kč úrok, 2.400 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena 195 %. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek. B) Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 12. 2016 [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve formě 58 týdenních splátek po 180 Kč včetně poplatku ve výši 4.440 Kč (1.200 Kč poplatek, 840 Kč úrok, 2.400 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena 195 %. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek. V obou smlouvách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně v případě prodlení žalované se zaplacením dluhu a právo na zesplatnění dluhu v případě prodlení se zaplacením splátky po dobu delší 90 kalendářních dnů po výzvě k plnění s dodatečnou lhůtou 30 dnů. C) Před uzavřením obou smluv byla s žalovanou vyplněna Karta zákazníka / Žádost o zápůjčku (v obou případech 6.000 Kč s týdenním splácením po dobu 58 týdnů). Žalovaná sdělila, že bydlí ve vlastním bytě (a předložila evidenční list a. kupní smlouvu) od [číslo] s partnerem a bez nezaopatřených dětí. Její příjem byl z invalidního důchodu ve výši 3.676 Kč, popř. později 4.457 Kč a dále z další (nespecifikované podpory) 6.172 Kč, popř. později 4.803 Kč, celkem 9.848 Kč, popř. později 9.260 Kč měsíčně, výdaje činily 6.700 Kč měsíčně, popř. později 7.814 Kč (včetně splátky úvěru 810 Kč měsíčně). Příjmy byly doloženy dokladem o výměře důchodu, složenkou a rozhodnutím o příspěvku na bydlení. D) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované (podle podacího lístku odeslaného žalované 13. 12. 2019). E) Předžalobní upomínkou z 28. 6. 2021, odevzdanou k poštovní přepravě dne 28. 6. 2021, má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby. F) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaná uhradila na (časově) první z uvedených smluv částku 13.140 Kč (do postoupení 4.140 Kč, následně 9.000 Kč) a na druhou ze smluv částku 1.100 Kč. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) přenechá-i zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce 5. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly dne 29. 12. 2016 a 18. 3. 2017 uzavřeny smlouvy o zápůjčkách ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 6.000 Kč a 6.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto úvěr splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvami, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila a uhradila podle smlouvy z 18. 3. 2017 částku 1.100 Kč a na druhou ze smluv částku 13.140 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 11. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované podle zákona o spotřebitelském úvěru, a to podle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně v případě smlouvy z 29. 12. 2016 nepožadovala doložení výdajové stránky rozpočtu žalované, a tedy uvedené zkoumání nebylo dostatečné a úplné. U smlouvy z 18. 3. 2017 uvedené skutečnosti (zejména náklady na bydlení) byly ověřovány, a tak toto zkoumání bylo v tomto ohledu dostatečné. Dostatečné u této smlouvy není vyhodnocení rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 1.446 Kč jako dostatečného (pro poskytnutí zápůjčky); obvyklá výše měsíčních splátek činila sice 810 Kč, v některých měsících však i 990 Kč. S ohledem na proměnlivost státní podpory nelze rezervu 500 Kč (po započtení splátky) vyhodnotit jako dostatečnou ve smyslu § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Obě smlouvy jsou tak již z uvedeného důvodu (nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti) neplatné dle § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku, a to přesto, že zákon o spotřebitelském úvěru zakládá pouhou relativní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb.). Potřeba zkoumání postupu věřitele před uzavřením smlouvy je zřejmá z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK zn. C [číslo] (ASPI JUD449256CZ) a z nálezu Ústavního soudu z 26. února 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovozuje neplatnost úvěrové smlouvy pro případ nedostatečného prověření úvěruschopnosti, popř. nezohlednění jeho výsledků); byť se citované závěry českých soudů týkají absolutní neplatností v režimu předchozího zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., důvody pro dovození neplatnosti jsou natolik závažné, že jsou m. j. s ohledem na citované rozhodnutí Evropského soudního dvora aplikovatelné i v režimu z. č. 257/2016 Sb. Závěr o neplatnosti k pouhé námitce dlužníka by nezajistilo ochranu zájmů, které v souladu s citovanými rozhodnutími zaslouží v souvislosti s poskytováním úvěrů ochrany. 12. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny z obou smluv. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1813 a násl. občanského zákoníku) národní úpravu, třebaže neprovádě