17 C 166/2021-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení a) dluhu ze smlouvy o zápůjčce ve výši 12.973,37 Kč s přísl. (zůstatek jistiny půjčky) podle Smlouvy o půjčce [číslo] Smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo]) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 21. 10. 2016. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci vrátit částku 47.602 Kč (včetně poplatku 19.602 Kč) ve formě měsíčních splátek ve výši 2.642 Kč (18 splátek; poslední splátka činila pouze 2.637 Kč). Žalovaný uhradil částku 15.029,63 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. b) Žalobkyně požadovala dále zaplacení částky 23.724,63 Kč s přísl. (zůstatek jistiny půjčky) podle Smlouvy o půjčce [číslo] Smlouva byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo]) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 7. 10. 2016. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 55.000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci vrátit částku 93.023 Kč (včetně poplatku 38.023 Kč) ve formě měsíčních splátek ve výši 5.168 Kč (18 splátek). Žalovaný uhradil částku 31.275,37 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení (rozdílu mezi poskytnutými a vrácenými částkami) a úroku z prodlení od data splatnosti poslední splátky dluhu podle obou smluv. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“). 4. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 10. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku v částce 28.000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit ve formě osmnácti měsíčních splátek po 2.645 Kč, včetně poplatku za zápůjčku 19.602 Kč (ve skladbě uvedené v žalobě). Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z poskytnuté částky měla být část ve výši 11.983 Kč použita na úhradu závazku žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] RPSN činila 108,19 %, úroková sazba 17,35 % p.a. po celou dobu trvání smlouvy. Ze smluvních podmínek k uvedené smlouvě soud zjistil, že byly ujednány právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z výše splátek dluhu, poplatek za upomínku 300 Kč (s maximálním počtem upomínek 15), poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku 500 Kč (s maximálním počtem návštěv 15), poplatek 1.000 Kč za vymáhání dluhu (při výši dluhu nad trojnásobkem splátky). Smlouva měla trvat do doby splnění všech splátek podle smlouvy. Věřitel měl právo vyvolat splatnost dluhu v případě prodlení dlužníka (do data splatnosti příští splátky). Z tabulky umoření, která se vztahovala k uvedené zápůjčce, soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 15.029,63 Kč. 5. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 10. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku v částce 55.000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit ve formě osmnácti měsíčních splátek po 5.168 Kč, včetně poplatku za zápůjčku 38.023 Kč (ve skladbě uvedené v žalobě). Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z poskytnuté částky měla být část ve výši 12.595 Kč použita na úhradu závazku žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] RPSN činilo 106,54 % a byla ujednána úroková sazba 17,35 % p.a. po celou dobu trvání smlouvy. Ze smluvních podmínek k uvedené smlouvě soud zjistil, že byly ujednány právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z výše splátek dluhu, poplatek za upomínku 300 Kč (s maximálním počtem upomínek 15), poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku 500 Kč (s maximálním počtem návštěv 15), poplatek 1.000 Kč za vymáhání dluhu (při výši dluhu nad trojnásobkem splátky). Smlouva měla trvat do doby splnění všech splátek podle smlouvy. Věřitel měl právo vyvolat splatnost dluhu v případě prodlení dlužníka (do data splatnosti příští splátky). Z tabulky umoření, která se vztahovala k uvedené zápůjčce, soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 31.275,37 Kč. 6. Z dopisu ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni. Z připojeného podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo poštou žalovanému odesláno 13. 7. 2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku postoupil na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o dobrovolné splnění dluhu. Z podacího lístku vyplynulo, že upomínka byla odeslána k poštovní přepravě dne 13. 3. 2020. 8. Soud za svůj skutkový závěr ve věci převzal výše uvedená skutková zjištění. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy pro nevyváženost smluvních podmínek se soud pro nadbytečnost nezabýval zkoumáním úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně (žalobkyně nijak toto zkoumání netvrdila a významné v tomto ohledu je též promptní poskytnutí obou zápůjček po sobě v jednom měsíci a to poté, co obě smlouvy sloužili též k refinancování předchozích závazků žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně). 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 12. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnul žalovanému zápůjčky ve výši 55.000 Kč a 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto zápůjčky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 15. Žalobkyně v žalobě netvrdila zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. K žalobě nepřipojila ani tzv. kartu klienta, ze které toto zkoumání vyplývá (a která je pravidelně k žalobě připojována). Protože žalobkyně vycházela z neplatnosti smlouvy (požadovala vzniklé bezdůvodné obohacení) a protože soud dovodil neplatnost smlouvy i z jiných důvodů (než je zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), soud žalobkyně nevyzýval k povinnosti doplnit skutková tvrzení a označit k nim důkazy. Na rozhodnutí soudu by doplnění tvrzení vliv nemělo. 16. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny ze smluv o zápůjčce v rozsahu jejich nevrácení. Další ujednání smluv o zápůjčkách musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Je sice pravda, že žalobkyně vychází z neplatnosti smluv o zápůjčce, současně však považuje za podstatnou splatnost dluhu podle smlouvy, a proto se nelze posouzení platnosti smlouvy vyhnout. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1813 a násl. občanského zákoníku) Národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti,