18 C 343/2017-476 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 7.12.2017 domáhala na žalované náhrady výše uvedené částky ve výši 5.000.000 Kč představující náhradu škody na zdraví, ztížení společenského uplatnění a nemajetkové újmy. 2. Žalobkyně skutkově uváděla, že se dne 10.11.2015 dostavila do nemocnice Ostrov k objednanému vyšetření na základě doporučení svého gynekologa MUDr. [jméno] [příjmení], a to z důvodu déle trvajících bolestí břicha, kdy měl podezření, že u žalobkyně by se mohlo jednat o endometriózu. Pro případ, že by se jeho podezření potvrdilo, byla doporučena laparoskopická operace, v jejímž rámci by bylo žalobkyni provedeno i tzv. podvázání vaječníků. Dne 11.11.2015 byla žalobkyně zařazena na laparoskopickou operaci, kterou podstoupila. Po této operaci na místo normální rekonvalescence nastoupily komplikace, kdy žalobkyně opakovaně zvracela krev, bylo jí neustále špatně. Žalované trvalo 2 dny, než rozpoznala, jaké komplikace u žalobkyně po operaci nastaly. Pooperační péče u žalobkyně nebyla dle jejího názoru vedena důsledně, když zdravotnický personál v Nemocnici Ostrov ve dnech 11. až 13.11.2015 žalobkyni jako pacientce přistupovali tak, že své problémy zveličuje. Žalobkyně při operaci utrpěla perforaci střeva, v důsledku čehož u ní docházelo k postupnému selhávání orgánů. Až dne 13.11.2015 lékaři žalované rozhodli o transportu žalobkyně do Nemocnice Sokolov, když zdravotní stav žalobkyně byl již kritický. Mimo jiné žalobkyni selhávaly ledviny, ztrácela vědomí, atd. ihned po transportu do sokolovské nemocnice tamní lékaři provedli reoperaci žalobkyně, při které zjistili, že u žalobkyně došlo k perforaci střeva a sepsi organizmu. Žalobkyně na operačním sále prodělala tzv. klinickou smrt a lékaři Nemocnice Sokolov žalobkyni zachránili život. Od 13.11 do 29.11.2015 byla žalobkyně v péči anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Sokolov, přičemž až do 26.11.2015 byla udržována v umělém spánku. Dne 29.11.2015 byla převezena zpět do Nemocnice Ostrov na oddělení JIP, kde byla následně až do 5.12.2015 a 9.12.2015 byla propuštěna do domácího ošetřování. 3. Žalobkyně tak po laparoskopické operaci, kdy byla předpokládaná doba hospitalizace 2 dny, byla v nemocnici hospitalizována téměř měsíc a na místo pomoci od bolestí břicha v důsledku včasného nerozpoznání příčin zhoršujícího se pooperačního stavu dne 9.12.2015 z nemocnice„ odcházela“ jako ležící pacient plně závislý na péči třetí osoby. Žalobkyně po propuštění domů nebyla schopna se bez pomoci posadit, udržet hrneček s pitím, trpěla nespavostí, návaly bolestí. Postupně se žalobkyně rehabilitovala za pomoci rodičů a agentury [jméno]. Od prosince 2015 do dubna 2016 byla žalobkyně v podstatě ležícím pacientem. Jen díky pomoci rodiny a důsledné rehabilitace došlo v prosinci 2016 k určité stabilizaci zdravotního stavu žalobkyně. Ta byla schopná opět základních úkonů, chůze a určité soběstačnosti. Nadále však u ní přetrvávají problémy s chůzí do schodů, s rovnováhou. Žalobkyně není schopna udělat dřep. V průběhu řízení absolvovala pak další operační zákrok. 4. Žalobkyně je evidována jako uchazečka o zaměstnání, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu je však její pracovní uplatnění značně ztíženo. 5. Žalobkyně uváděla, že se pokoušela se žalovanou mimosoudně dohodnout na výši odškodnění za způsobenou škodu na zdraví – bolestné a ztížení společenského uplatnění, byly zpracovány znalecké posudky, nejprve MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], která vyčíslila bolestné na 1815 bodů dle vyhlášky č. 276/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že do jednání vstoupila následně [anonymizováno], pojišťovna a.s., byl na její žádost vypracován i ústavní znalecký posudek znaleckým ústavem Fakultní nemocnice Olomouc, kdy lékaři oproti předchozímu posudku shledali výši bolestného pouze ve výši 576 bodů, kdy jeden bod ohodnotili částkou 256,86 Kč, tedy žalobkyni by přiznali z titulu bolestného pouze 147.951 Kč. Co se týče odškodnění ztížení společenského uplatnění, pak zde lékaři neměli k dispozici aktuální informace o zdravotním stavu žalobkyně, a proto tuto částku v posudku nestanovovali s tím, že toto by bylo možné stanovit až po vyšetření žalobkyně. 6. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci mimosoudních jednání jí byl ze strany žalované předložen návrh dohody o narovnání, avšak tato dohoda byla koncipována pro žalobkyni jednoznačně nevýhodně, kdy žalobkyni žalovaná nabízela pouze na odškodnění posudkem stanovenou částku 147.951 Kč a dále náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši stanovené v budoucnu zpracovaným posudkem s tím, že se žalobkyně vzdává všech dalších nároků a navíc se žalobkyně zavazuje dodržovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají předmětné situace, a pro případ porušení této povinnosti by žalobkyně byla povinna žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 500.000 Kč za každé jednotlivé porušení. Tuto zcela jednostranně postavenou dohodu o narovnání žalobkyně nemohla akceptovat, a proto k mimosoudnímu vyřešení věci nedošlo. Z tohoto důvodu se žalobkyně obrátila na soud. 7. Žalovaná od počátku navrhovala zamítnutí žaloby. Poukazovala na ustanovení § 2956 ve spojení s ust. § 2958 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdy při uplatnění nároku na náhradu újmy na zdraví musí být žalující stranou tvrzeno a prokázáno porušení právní povinnosti žalovanou stranou, existence újmy žalobce a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy. Z žádných důkazů předložených žalobkyní však protiprávnost jednání žalované nevyplývá. Žalovaná poukazovala na závěry znalců uvedené ve znaleckém posudku znaleckého ústavu Fakultní nemocnice Olomouc a v jeho doplňku s tím, že je zřejmé, že při operaci i při pooperační péči bylo lékaři žalované postupováno v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, resp. v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy obvyklými a správnými metodami, tedy lege artis. 8. K újmě na zdraví žalobkyně dle stanoviska žalované tedy nedošlo v důsledku postupu non lege artis lékařů žalované, ale v důsledku komplikace při laparoskopické operaci. V takovém případě se nejedná o protiprávní jednání operatéra, ale o komplikaci, která může nastat kdykoliv i při nejpečlivějším provádění operace a která je pokládána za přípustné riziko při výkonu profese. Žalobkyně byla na možné komplikace operace upozorněna a podepsala informovaný souhlas s jejím provedením. V rámci informovaného souhlasu byla žalobkyně poučena, že„ i přes pečlivou operační techniku může dojít během operace k náhodnému a neúmyslnému poškození okolních orgánů, např. močového měchýře, močovodu, a tlustého střeva„ ukončit“. 9. Skutečnost, že výkon je provázen komplikací, ale automaticky neznamená, že byl prováděn protiprávně, resp. non lege artis. Předpokladem k zachování lege artis postupu při vzniku komplikace ovšem vždy je, že komplikace je včas rozpoznána a správně řešena, i tento požadavek byl lékaři žalované dle znaleckého posudku splněn. Lékaři žalované v případě žalobkyně vzniklou komplikaci do 48 hodin od operace identifikovali a učinili vše, co bylo v danou chvíli a v daném pracovišti objektivně možné učinit tak, aby následky komplikace byly co nejmenší. Žádný výkon při poskytování zdravotní péče není prostý rizika komplikací, diagnostické, stejně tak i léčebné výkony jsou provázeny komplikacemi, které se mohou projevit během výkonu, krátce po něm, či s delším odstupem času. V této souvislosti tak žalovaná odkázala na judikaturu Ústavního soudu ČR. 10. K otázce mimosoudního jednání účastníků žalovaná uvedla, že požadavek žalobkyně na náhradu újmy nebyl od počátku konstantní, různě se měnil a rozšiřoval. Žalobkyně protiprávnost jednání žalované žádným odborným posouzením nedoložila. Žalovaná uplatněné nároky žalobkyně neuznala, neboť měla zato, že nejsou splněny zákonné předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za újmu, když na straně žalované v souvislosti s poskytováním zdravotní péče primárně nedošlo k porušení jakékoliv povinnosti, která se k operaci a pooperační péči o žalobkyni váže. I přes protichůdné názory účastníků na otázku existence protiprávnosti jednání a odpovědnosti se žalovaná se souhlasem vedlejšího účastníka pokusila se žalobkyní jednat o mimosoudním narovnání. Tento postup je ve zdravotních kauzách preferován ve snaze vyhnout se dlouholetým a nákladným soudním sporům. Institut narovnání umožňuje, aby práva, která jsou mezi stranami sporná, byla nahrazena právy novými, což umožňuje vyřešit situaci, kdy každá ze stran zastává odlišný názor na jejich existenci, aniž by bylo nezbytné podstupovat soudní spor. K uzavření dohody o narovnání mezi účastníky řízení však bohužel nedošlo, neboť zde byly zásadně rozdílné názory na výši úplaty za narovnání a způsob jejího určení. 11. Znalecký posudek zpracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] neposuzoval postup lékařů žalované při péči o žalobkyni a byl vyhotoven pouze jako možné vodítko pro mimosoudní vypořádání účastníků. Bolestné vyčíslené dle tohoto posudku se oproti vyčíslení bolestného v posudku znalecké