10 C 48/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13.770 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. 2. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud provedl důkazy smlouvou o půjčce, včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou k plnění, obojí včetně dokladu o odeslání, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Dne 23. 5. 2007 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.600 Kč ve formě 40 týdenních splátek po 615 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 1.230 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013): 6. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/ 1964, ve znění účinnému ke dni uzavření smlouvy o půjčce shora uvedené (dále jen„ o.z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Podle § 55 odst. 2 o.z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 9. Podle § 56 odst. 1 o.z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 10. Podle § 3 o.z. 1964 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle ust. § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 12. Podle ust. § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. 13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky včetně poplatku splatit v týdenních splátkách dle smlouvy. RPSN činila 294,1 %. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 1.230 Kč. 14. Soud podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit ji jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky dosahující 64 % jistiny a RPSN 294,1 %) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 15.000 Kč a žalovanou uhrazenou částku ve výši 1.230 Kč, a přiznal zároveň žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.770 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.