14 C 100/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.910 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 10. 12. 2007 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a částku 3.674 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 5. 11. 2005 mezi týmiž účastníky. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 10. 12. 2007 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč ve formě 53 týdenních splátek po 320 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradil na předmětnou pohledávku částku 8.090 Kč. Dne 5. 11. 2005 byla mezi týmiž účastníky uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19.920 Kč ve formě 52 týdenních splátek po 960 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradil na předmětnou pohledávku částku 26.326 Kč. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013): 7. Podle § 657 občanského zákoníku [číslo] 1964, ve znění účinnému ke dni uzavření smlouvy o půjčce shora uvedené (dále jen„ o.z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle § 55 odst. 2 o.z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 10. Podle § 56 odst. 1 o.z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 11. Podle § 3 o.z. 1964 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Podle ust. § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 13. Podle ust. § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. 14. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a 30.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky včetně poplatku splatit v týdenních splátkách dle smlouvy. RPSN činila v případě smlouvy ze dne 10. 12. 2007 206,8 % a v případě smlouvy ze dne 5. 11. 2005 199,4 %. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na smlouvu ze dne 10. 12. 2007 částku. 8.090 Kč a na smlouvu ze dne 5. 11. 2005 celkem částku 26.326 Kč 15. Soud podrobil smlouvy a jejich jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit ji jako neplatné ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky dosahující 69,6 % a 66,4 % jistiny a RPSN pohybující se kolem 200 %), krátká doba splatnosti) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Jelikož se však žalovanému dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinen dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovaným řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka 1.910 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 10.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 8.090 Kč a žalovaná částka 3.674 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 30.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 26.326 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.600 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.