17 C 117/2022-45 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 33.333 Kč (11.274,22 Kč jistina, 7.758,78 Kč poplatky, 11.500 Kč smluvní pokuta, 642,40 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, 2.800 Kč sankční poplatky) s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy [číslo] uzavřené dne 10. 4. 2019 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze Smlouvy ze dne 10. 4. 2019 soud zjistil, že dne 10. 4. 2019 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem [příjmení] v hotovosti, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 23.000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit ve formě 60 týdenních splátek po 715 Kč (poslední ve výši 673 Kč) včetně poplatku ve výši 19.858 Kč (kapitalizované úroky ve výši 4.114 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8.964 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6.780 Kč), RPSN byla vyjádřena sazbou 230,34 %. 4. Ze smluvních podmínek (připojených za text smlouvy) soud zjistil, že účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatky za upomínky (minimálně 300 Kč) a vymáhání (1.000 Kč). 5. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný splátky řádně nehradil a zaplatil v nepravidelných splátkách 23.825 Kč. 6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 10. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (prostřednictvím Bc. [jméno] [příjmení] jako vázaného zástupce právního předchůdce žalobkyně, který podnikal prostřednictvím jako živnostník). Žalovaný byl nájemcem a žil s partnerkou, měl jednu vyživovací povinnost, vlastnil automobil. Žalovaný byl dále zaměstnán a předložil v této souvislosti výplatní pásky (2, 3/ 2019), výpisy z bankovního účtu (2, 3/ 2019). Příjem žalovaného činil 17.980 Kč čistého měsíčně a další příjem domácnosti byl ve výši 7.500 Kč měsíčně, celkem příjem domácnosti 25.480 Kč. Výdaje byly tvořeny interní splátkou 1.226 Kč měsíčně a odhadovanými měsíčními výdaji 6.000 Kč měsíčně. Z výpisu z Centrální evidence exekucí z 13. 7. 2022 vyplynulo, že k uvedenému datu neměl žalovaný evidovanou žádnou exekuci. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 (včetně dokladu o odeslání) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 (a dokladu o odeslání dopisu poštou) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 (včetně podacího lístku) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní upomínkou z 21. 3. 2022, odevzdanou k poštovní přepravě dne 23. 3. 2022, vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu. 10. Z databáze časových řad [příjmení] soud zjistil, že v roce 2019 byl průměrný úrok korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice, pokud jde o úroky úvěrů nad jeden rok do pěti let včetně, činil úrok 8,23 % p.a., pokud jde o úročené úvěry z kreditních karet, činil úrok 23,97 % až 24,11 % p.a. 11. Z článku Na trhu stále existují problematické půjčky, varuje člověk v tísni z 25. 11. 2019 (dostupný na [webová adresa]) soud zjistil, že při hodnocení 35 společností, které poskytují nezajištěné splátkové úvěru, byl právní předchůdce žalobkyně vyhodnocen na 17 místě, tj. jako průměrný. 12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 17. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 23.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil a uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 23.825 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 18. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb., protože základní informace o poměrech žalovaného (ovlivňujících pravděpodobnost vrácení zápůjčky, tj. příjmy a výdaje) byly náležitě zjištěny a ověřeny. V této souvislosti bylo nadbytečné polemizovat s právními závěry soudních rozhodnutí, kterými žalobkyně podporovala svoji argumentaci. 19. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává). 20. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o zápůjčce jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (dostupné na [webová adresa]). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 21. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a n