17 C 97/2022-96 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18.840 Kč (12.000 Kč jistina, 2.364,32 Kč poplatek za administrativní činnost, 4.220,68 Kč poplatek za hotovostní inkaso, 255 Kč životní pojištění) jako nedoplatku povinnosti žalované ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 18. 8. 2016 mezi společností [právnická osoba], [IČO] (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka 12.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč (včetně úroku 1.680 Kč, poplatku za administrativní činnost 2.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4.800 Kč). Žalovaná zaplatila pouze částku 2.330 Kč (která byla započtena na poplatky). Na požadavek soudu, aby byly předloženy listiny, které sloužily k ověření informací od žalované pro účely zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně reagovala tak, že kopie dokladů nejsou k dispozici (jsou pouze předkládány). 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nepopírá uzavření smlouvy, byť si na uzavření již nevzpomíná; potvrdila pravost svého podpisu na smlouvě. V době uzavření smlouvy žila s přítelem v nájemním bytě přítele. Údaje v kartě zákazníka z 18. 8. 2016 neodpovídaly skutečnosti, protože žalovaná nájemní vztah sjednaný neměla, byla studentem střední školy (učení na kuchařku) a neměla žádný příjem kromě příjmu z učebního poměru 1.200 Kč měsíčně. Aktuálně byla žalovaná na rodičovské dovolené s příjmem 8.000 Kč měsíčně v souvislosti s péčí o dítě ve věci 11 měsíců (jeho otec na dítě výživné neplatí), náklady žalované jsou tvořeny nájmem s nákladem 12.500 Kč měsíčně, na náklady přispívá Úřad práce České republiky 6.000 Kč měsíčně a ten vyplácí též přídavek na dítě 670 Kč měsíčně. 3. Ze smlouvy z 18. 8. 2016 [číslo] soud zjistil, že dne 18. 8. 2016 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.170 Kč ve formě 58 týdenních splátek po 365 Kč Smluvní podmínky ke smlouvě stanovily RPSN na 74,72 %. Účastníci sjednali zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalované. 4. Z karty zákazníka – hodnocení bonity / žádosti o úvěr z 18. 8. 2016 soud zjistil, že na základě žádosti žalované o zápůjčku 6.000 Kč v hotovosti právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované (včetně předložení výpisu z účtu, výměru podpory a nájemní smlouvy). Ve formuláři byly o žalované uvedeny informace, že žila ve společné domácnosti s partnerem jako nájemce (od listopadu 2015). Žalovaná měla základní vzdělání, neměla vyživovací povinnost, jejím zaměstnavatelem měl být ČSSZ (od 6/ 2016) s údajným ověřením zprostředkovatelem (bez údaje o způsobu ověření a výslovného údaje, že k ověření došlo); mělo jít o druhé zaměstnání za poslední tři roky. Příjem žalované měl být 12.000 Kč ze sociálních dávek, nájem měl činit 2.200 Kč měsíčně a výdaje domácnosti 4.200 Kč měsíčně. 5. Z Výpočtu RPSN pro spotřebitelský úvěr [webová adresa], č.l. 62) soud zjistil, že RPSN předmětné zápůjčky odpovídá 204,12 %. Z databáze [obec] národní banky [příjmení] [webová adresa], č.l. 63) soud zjistil, že procentní sazba úvěru (fixovaná) na 1 rok až 5 let, který je poskytován bankami domácnostem, činila v roce 2016 9,53 % - 11,25 % p.a; nejdražší byly úročené úvěry z kreditních karet ve výši 23,62 % - 24,20 % p.a. Z internetového článku Člověk v tísni zveřejnil velké porovnání poskytovatelů půjček: Rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek z 10. 12. 2017 [webová adresa]) na 25. místě z hodnocených 42 bankovních i nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na pomezí průměru až nedostatečných podmínek, zejména v souvislosti s náklady při prodlení a cenou úvěru bylo hodnocení podprůměrné. 6. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] (zástupkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti a uzavření smlouvy o zápůjčce), protože se současný pobyt uvedené osoby nepodařilo zjistit (na adrese uvedené v Centrální evidence obyvatelstva a na adrese uvedené právním předchůdcem žalobkyně nebyla zastižena). K jednání soudu dne 31. 10. 2022 se žalobkyně nedostavila, a tak jí nemohlo být poskytnuto poučení dle § 118a odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. (ve vztahu prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019 a oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 s podacím lístkem z 7. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil dluh z předmětné smlouvy na žalobkyni. 8. Soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci skutečnosti vyplývající z výše uvedených (provedených a disponibilních) důkazů. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku včetně poplatku splatit v 58 týdenních splátkách. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, zaplatila pouze částku 2.330 Kč. Soud musel posoudit platnost závazku z hlediska splnění povinností (budoucího) věřitele podle zákona o spotřebitelském úvěru a dále i z hlediska požadavků na ochranu spotřebitele v občanském zákoníku. 14. Podle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 9 odst. 2 z. č. 145/2010 Sb. osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 9 odst. 3 z. č. 145/2010 Sb. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 15. Podle § 10 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech peněžitých plnění sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k tomuto zákonu. Podle § 10 odst. 2 z. č. 145/2010 Sb. pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na