14 C 310/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 15.640 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1.503 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající jí ze smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 7. 2022. 2. Žalovaná dluh nerozporovala, pouze uváděla, že nemá dostatek finančních prostředků na úhradu celého dluhu, jedinou možností jak dluh splatit jsou exekuční splátky ze mzdy. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, a to Smlouvu o zápůjčce, Všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu, upomínku, předžalobní upomínku a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 12. 7. 2022 uzavřeli účastníci Smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11.500 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit včetně poplatku ve výši 4.140 Kč ve dvou měsíčních splátkách po [číslo] a jedné měsíční splátce po 5.213 Kč do 24. 11. 2022 RPSN činila 541 %, úrok sjednán nebyl. Pro případ prodlení žalované byla v čl. 2 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a v čl. 2 náklady v souvislosti s prodlením (písemná upomínka 500 Kč, emailová upomínka 100 Kč, telefonická upomínka 50 Kč, SMS upomínka 30 Kč, příprava dohody o splátkovém kalendáři 1.000 Kč, předání spisu klienta internímu oddělení vymáhání pohledávek 500 Kč, předání spisu klienta inkasní agentuře 750 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáháním pohledávky prostřednictvím inkasní agentury až 1.800 Kč). V čl. 3 bylo ujednáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit, pokud se žalovaná ocitne v prodlení o více než 14 dní s jakoukoli platbou dle smlouvy. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně před podáním žaloby upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu. K datu podání žaloby žalobkyně vyčíslila dluh žalované částkou 15.640 Kč na jistině a poplatku, částkou 21.500 Kč na poplatcích za pět výzev ze dne 21. 10. 2022, 1. 11. 2022, 2. 11. 2022, 29. 11. 2022 a 12. 12. 2022 (k těmto výzvám nepředložila doklad o odeslání či o doručení) a částkou 1.503 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 11.500 Kč od 25. 11. 2022 do 25. 9. 2023. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytnula žalované zápůjčku ve výši 11.500 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit včetně poplatku ve výši stanovené smlouvou ve lhůtě 3 měsíců. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, žalobkyni neuhradila ani jedinou splátku. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. 13. Soud zvažoval, zda tato smlouva jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 14. Srovnání podmínek půjček či úvěrů, které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali souhrnný poplatek ve výši 36 % jistiny dluhu, RPSN činí 541 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a další poplatky spojené s prodlením (žalobkyně uplatnila 5 x 500 Kč jako poplatek ze zaslání upomínek, nicméně soudu nedoložila doklady o odeslání či doručení těchto upomínek, krom toho soud považuje zaslání 5 upomínek za období cca 6 týdnů jako zcela neúčelně vynaložené náklady vedoucí ke zbytečnému navyšování dluhu) a krátkou dobu splatnosti, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou a jako celek ji dle sut. § 580 občanského zákoníku považovat za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. 15. Podstatnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je dále, že žalobkyně se rozhodla žalované poskytnout úvěr 11.400 Kč (se splátkami 5.213 Kč po 3 měsíců), aniž by dostatečně prozkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice uváděla, že si vyžádala od žalované informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdělkových a jiných poměrech, tyto údajně ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, když žalovaná byla dle § 84 zákona o spotřebitelském úvěru povinna poskytnout úplně a pravdivé informace, avšak soudu žádné doklady o ověření úvěruschopnosti žalované nepředložila, a vzhledem k tomu, že sama žalovaná uváděla, že se dostala do finančních potíží a dluhové spirály a že má i jiné dluhy, je zcela evidentní, že žalobkyně finanční situaci žalované řádně neprověřila. Pokud žalobkyně dostatečně úvěruschopnost žalované neprověřila a přesto jí úvěr poskytla, je zcela zjevné, že porušila § 86 odst. 1 věta druhá z. č. 257/2016 Sb.; byť žalovaná námitku neplatnosti nevznesla, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18. 16. S ohledem na shora uvedené je nepochybné, že žalované se dostalo plnění ve výši 11.500 Kč na základě neplatné smlouvy a žalobkyně má dle § 2991 občanského zákoníku právo na jeho vrácení, ostatní plnění jsou pak požadována na základě neplatné smlouvy a žalobkyni je tedy nelze přiznat. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 11.400 Kč včetně úroku z prodlení požadovaného v souladu s ust. § 1970 občanského ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud však jde o počátek prodlení žalovaného s úhradou dluhu, pak se soud domnívá, že dluh žalované se stal splatným na základě předžalobní výzvy, neboť není možné uvažovat o splatnosti sjednané původní smlouvou o úvěru, jež byla soudem zhodnocena jako neplatná. Předžalobní výzva byla žalované doručena dle domněnky doby dojití podle § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání (odeslána 22. 8. 2023), tedy jí došla dne 25. 8. 2023, lhůta splatnosti v předžalobní výzvě činila tři dny a pokud žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila, dostala se dnem 29. 8. 2023 do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 11.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 29. 8. 2023 do zaplacení, ve zbytku co do částky 4.140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % roč