14 C 452/2022-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10.547 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne 28. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 1. 2020, přehledem plateb, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, seznamem postoupených pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 10. 1. 2020 byla mezi společností [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem 28,2 % ročně – 1.862 Kč a poplatkem za zpracování a další péči o zákazníka ve výši 3.135 Kč ve formě 52 týdenních splátek po 212 Kč do 8. 1. 2021 RPSN byla ve smlouvě uvedena částkou 279,96 %. Žalovaný splátky řádně nehradil (poslední splátku uhradil 14. 1. 2020), právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na splátkách celkem částku 450 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalovaného částkou 5.550 Kč na jistině, částkou 4.997 Kč na poplatcích. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 6. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu (podán na poštu 7. 6. 2022) do 21. 6. 2022. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil a právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem 450 Kč. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 13. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele v e smyslu ust. § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává). 14. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 15. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Za situace, kdy RPSN přesahuje 270 %, celkové náklady úvěru 83 % z poskytnuté jistiny úvěru při cca roční splatnosti a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku, je třeba smlouvu vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku. 16. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 450 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 5.550 Kč ([číslo] – 450 = [číslo]) se zákonným úrokem ve výši dle požadavku žalobkyně 10 % ročně z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku, přičemž splatnost byla stanovena podle lhůty splatnosti do 21. 6. 2022 obsažené ve výzvě k plnění z 6. 6. 2022, která dle domněnky dojití (viz § 573 občanského zákoníku) byla žalovanému doručena dne 12. 6. 2022. Ve zbývajícím rozsahu ohledně nároků z této smlouvy, tj. co do částky 4.997 Kč ([číslo] – [číslo] = [číslo]), kapitalizovaných úroků ve výši 1.673,79 Kč, úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.997 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení z částky 5.550 Kč od 22. 1. 2020 do 21. 6. 2022, úroků ve výši 28,2 % ročně z částky 5.550 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, soud žalobou ve výroku II. jako nedůvodnou zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení byl přibližně stejný. 18. Ve výroku IV. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek dle podle položky 2 bodu 2 zákona č. 549/1991 Sb. (žalobkyně dosud uhradila na soudním poplatku 800 Kč, soudní poplatek činí dle položky2.2 ve spojení s položkou [číslo]) Sazebníku 1.000 Kč).