11 C 150/2024-48 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 39 198,05 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému v souladu se smlouvou úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný nedodržel dohodnutý splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou ke dni , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, kde vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky, avšak marně. Žalobkyně tak přistoupila v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny a nákladů právního zastoupení. Žalobkyně před podáním žaloby opětovně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do , datum, , avšak bezúspěšně. Žalovaný zaplatil na dluh z úvěru celkem částku 5 190 Kč, a to ve třech splátkách po 1 730 Kč ve dnech , datum, , , datum, a , datum, .2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], mimo jiné k doplnění skutkových tvrzení, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a k označení a předložení důkazů k prokázání doplněných tvrzení. Podáním ze dne , datum, žalobkyně na výzvu soudu podrobně uvedla všechny podklady, ze kterých při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela, tyto soudu předložila a sdělila, které skutečnosti zkoumala, jak postupovala.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní.4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a o. s. ř.5. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne , datum, soud zjistil, že byla sjednána za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému v částce 40 000 Kč, z toho částka 11 136 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet], částka 20 864 Kč měla být vyplacena na úhradu předchozího závazku z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne , datum, a částka 8 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně vynaložené v souvislosti s uzavřením smlouvy. Celková výše měsíční splátky úvěru byla 1 730 Kč (1 029 Kč splátka úvěru, 701 Kč platba za doplňkové služby„ Podpora“) po dobu 72 měsíců. Doplňková služba„ Podpora“ byla sjednána v čl. VII. smlouvy o úvěru a v její příloze [číslo] kdy za doplňkovou službu„ Podpora“ mělo být žalovaným zaplaceno celkem 50 472 Kč. Dle smlouvy o úvěru činil úrok z úvěru částku 34 088 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením dluhu byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za první písemnou upomínku ve výši 300 Kč, poplatek za druhou písemnou upomínku ve výši 500 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, [číslo] bylo zjištěno, že byla mezi účastníky sjednána za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému v částce 20 000 Kč.8. Úvěr na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne , datum, byl žalovanému poskytnut bezhotovostně dne , datum, , a to v částce 11 136 Kč převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] a v částce 20 864 Kč na účet [právnická osoba] , právnická osoba, . (viz Detail pohybu – Bezhotovostní platba a Detail pohybu – Platba převod uvnitř banky, data zúčtování , datum, ).9. Z přílohy [číslo] ke smlouvě o úvěru nazvané„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživované dítě, jeho zaměstnavatel je [právnická osoba] [právnická osoba] K finanční situaci žalovaného je uvedeno, že má průměrně příjmy 28 558 Kč měsíčně a výdaje 3 000 Kč na bydlení. Dále je uvedeno, že žalovaný nemá žádné pravidelné ani jednorázové závazky, výdaje na sázky 600 Kč a jeho finanční zůstatek činí 23 228 Kč měsíčně. Podkladem pro analýzu měly být výpisy z účtu. V centrální evidenci exekucí nemá žalovaný žádný záznam, stejně tak v AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databází odcizených dokladů. Dle interní databáze poskytovatele byl žalovaný úvěrovatelný. Z hlediska skóringu měl žalovaný výsledné skóre„ průměrná bonita“.10. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zajistila výpis z obchodního rejstříku tvrzeného zaměstnavatele žalovaného (O2 [právnická osoba]), dále nahlédla do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde žalovaný žádný záznam neměl. Žalobkyně též provedla lustraci občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR s negativním výsledkem.11. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období , datum, – , datum, , , datum, – , datum, a , datum, – , datum, soud zjistil, že v měsíci listopadu 2021 počáteční zůstatek činil částku - 953,42 Kč a konečný stav částku - 10,79 Kč, v měsíci prosinci 2021 počáteční zůstatek činil částku - 10,79 Kč a konečný stav částku - 110,71 Kč a v měsíci lednu 2022 počáteční zůstatek činil částku - 110,71 Kč a konečný stav částku 85,56 Kč.12. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o splnění splátky splatné , datum, (včetně uplatňování poplatků za upomínky 300 Kč a 500 Kč).13. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , odeslaného téhož dne (viz podací lístek ze dne , datum, ), obsahujícího zesplatnění úvěru a předžalobní upomínku soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru s informací o výši dluhu v částce 45 198,05 Kč včetně nákladů za právní zastoupení 6 000 Kč s výzvou k zaplacení do , datum, a upozornila žalovaného na následné podání žaloby pro případ nezaplacení.14. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.15. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:16. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.24. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základ