14 C 59/2024-26 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22.933 Kč s příslušenstvím představující nedoplatek z vyúčtování služeb za období roku 2022.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z nájemní smlouvy a evidenčního listu soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 8. 2021 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem na dobu do 31. 8. 2021. Předmětem nájmu byl byt [číslo] ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec] (dále jen„ předmětný byt“). Nájemné bylo sjednáno částkou 16.000 Kč měsíčně, zálohy za služby spojené s užíváním bytu částkou 5.092 Kč měsíčně, přičemž všechny platby byly splatné vždy do15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná při podpisu smlouvy uhradila peněžitou jistotu ve výši 21.092 Kč. V odst. 3.1.2 bylo ujednáno, že pokud nájemce užívá byt po dobu deseti dnů po dni, kdy původně ujednaná doba trvání nájmu uplynula a pronajímatel jej nevyzve k opuštění bytu, prodlužuje se doba trvání nájmu opakovaně znovu na dobu jednoho měsíce.5. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2022 soud zjistil, že se účastníci dohodli na ukončení nájemního vztahu ke dni 31. 8. 2022.6. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 8. 2022 soud zjistil, že účastníci se dohodli na ukončení nájemního vztahu ke dni 31. 8. 2022.7. Z protokolu o protokolu o předání předmětu nájmu soud zjistil, že žalovaná žalobci předmětný byt předala dne 31. 8. 2022 s tím, že vratná jistota ve výši 21.092 Kč bude použita k úhradě závěrečného vyúčtování za rok 2022 a že žalovaná nejpozději do dvou měsíců od předání závěrečného vyúčtování za rok 2022 uhradí nedoplatek z vyúčtování služeb a poplatků, pokud tento bude vyšší než výše složené jistoty, a že případný přeplatek bude žalované uhrazen rovněž ve lhůtě dvou měsíců od předání ročního vyúčtování za rok 2022.8. Z vyúčtování soud zjistil, že žalované vznikl nedoplatek na službách za období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 ve výši 22.953 Kč. Složená jistota nebyla na nedoplatek započítána. Vyúčtování bylo žalované zasláno e-mailem dne 23. 6. 2023 na adresu [email].9. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2023 a z výpisu ze sledování zásilek soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla odeslána na poště dne 3. 10. 2023.10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:11. Dne 11. 8. 2021 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] 4. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec] na dobu od 11. 8. 2021 do 31. 8. 2021. Při podpisu nájemní smlouvy složila žalovaná peněžitou jistotu ve výši 21.092 Kč. Nájemné činilo 16.000 Kč měsíčně, zálohy za služby spojené s užíváním bytu 5.092 Kč měsíčně se splatnosti do 5. dne v měsíci Dne 31. 8. 2022 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o ukončení nájemního vztahu k datu 31. 8. 2022, k tomuto datu žalovaná žalobkyni byt předala s tím, že složená jistota bude použita na případný nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022. Žalovaná neuhradila vyúčtování služeb za rok 2022 v celkové výši 22.933 Kč, žalobkyně složenou jistotu na úhradu nedoplatku nepoužila. Dopisem ze dne 22. 9. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, výzva byla odeslána dne 23. 9. 2023.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:13. Podle ust. § 2201 se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit.14. Podle ust. § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.15. Podle ust. § 2251 odst. 1 občanského zákoníku platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy neb l náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.16. Podle ust. § 2251 odst. 2 občanského zákoníku nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období).17. Podle ust. § 2254 odst. 1, 2 občanského zákoníku ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dlužní.18. Podle ust. § 2292 občanského zákoníku odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí.19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla v souladu s ust. § 2201 a následujících občanského zákoníku platně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobce coby pronajímatel přenechal žalované coby nájemci do užívání předmětný byt a žalované vznikla povinnost hradit za užívání bytu dohodnuté nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Rovněž bylo prokázáno, že nájemní vztah byl na základě dohody účastníků ukončen k datu 31. 8. 2022 a že žalovaná po skončení nájemního vztahu neuhradila nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 22.933 Kč, ač jí byla dne 23. 9. 2023 byla zaslána předžalobní upomínka. Žalobkyně nedoložila doklad o doručení předžalobní výzvy žalované, a proto soud ohledně doručení aplikoval ust. § 573 občanského zákoníku, podle něhož se za den doručení považuje třetí pracovní den po odeslání, tj. v daném případě 27. 9. 2023. Pokud tedy byla žalované v předžalobní výzvě stanovena lhůta splatnosti 15 dní po doručení, dostala se žalovaná do prodlení s úhradou dluhu nejdříve ke dni 13. 10. 2023. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z ust. § 2251 občanského zákoníku uhradit nedoplatek z vyúčtování služeb, nicméně žalobkyní uplatňovaná výše nároku 22.933 Kč je v rozporu s dohodou účastníků o ukončení smlouvy ve spojení s ust. § 2254 občanského zákoníku, neboť žalobkyně na dluh z vyúčtování nezapočetla složenou jistotu ve výši 21.092 Kč. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 1.841 Kč jakožto rozdílu mezi nedoplatkem vyúčtování a složenou jistotou, a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně od data 15. 10. 2023. Ve zbytku, t. j. co do částky 21.092 Kč s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.