16 C 149/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 11 400,28 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení v důsledku nesplnění povinností vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 6. 2019 vedené pod č. , hodnota, . Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , identifikační číslo osoby , IČO, ) poskytnul žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaný měl vrátit zapůjčenou částku ve formě 18 měsíčních splátek po 2 089 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku včetně poplatku za zápůjčku ve výši 18 589 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou o zápůjčce ze dne 13. 6. 2019 vedené pod č. 544386350 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě 18 měsíčních splátek po 2 089 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku včetně poplatku za zápůjčku ve výši 18 589 Kč, sestávajícího ze smluvního úroku ve výši 4 656 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky (vč. doručení, administrativní činnosti a flexibilního splácení) ve výši 8 708 Kč, částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 5 225 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalovanému. Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby dne 27. 7. 2023 se lhůtou k plnění do 11. 8. 2023. Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaný uhradil celkem částku 7 599,72 Kč.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky včetně poplatku za zápůjčku vrátit. Žalobkyně žádá po žalovaném uhradit částku 11 400,28 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného v důsledku toho, že uhradil dosud pouze částku 7 599,72 Kč. Žádání žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení zcela koresponduje s úvahou soudu o nevyváženosti a nepřiměřenosti smluvních ujednání, (smluvní úrok, další poplatky spojené s poskytnutím zápůjčky), která soud je považuje za rozporné s dobrými mravy, a proto je třeba smlouvu uzavřenou mezi účastníky považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 580 občanského zákoníku.10. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 občanského zákoníku. Za situace, kdy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a kdy žalovaný žalobkyni uhradil částku 7 599,72 Kč, vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na zaplacení částky 11 400,28 Kč (19 000 Kč – 7 599,72 = 11 400,28 Kč). Současně soud přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Pokud však jde o počátek prodlení žalovaného s úhradou dluhu, pak se soud domnívá, že dluh žalovaného se stal splatným na základě předžalobní výzvy, neboť není možné uvažovat o splatnosti sjednané původní smlouvou o zápůjčce, jež byla soudem zhodnocena jako neplatná. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dle domněnky doby dojití podle § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání (odeslána 27. 7. 2023), tedy jí došla dne 30. 7. 2023, lhůta k plnění uplynula k datu 11. 8. 2023 a pokud tak neučinil, dostal se ode dne 12. 8. 2023 do prodlení. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 291,89 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 11 400,28 Kč od 15. 12. 2022 do 11. 8. 2023, pro které soud žalobu ve výroku II. zamítnul podle, jelikož se jedná o plnění z neplatné smlouvy.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 400,28 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.12. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek částkou 200 Kč vychází z ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož je k úhradě soudního poplatku povinen navrhovatel (žalobkyně), přičemž výše soudního poplatku činí dle položky 2.2. Sazebníku ve spojení s položkou 1. 1. b) Sazebníku částku 1 000 Kč. Žalobkyně, která dosud na soudním poplatku zaplatila pouze částku 800 Kč, je proto povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.