18 C 375/2023-48 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 16 039 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu na parcele parc [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba - budova [adresa], o velikosti spoluvlastnického podílu 7676/137046, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Bukovany u Sokolova, obec Bukovany, u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov. K jejímu spoluvlastnickému podílu k výše uvedené nemovité věci svědčí právo užívat byt č. 10 v budově [adresa].Na základě rozhodnutí spoluvlastníků, a to dle dohody o správě majetku ze dne 23. 4. 2004 a dohody o hospodaření se společnou věcí ze dne 18. 7. 2007 založili spoluvlastníci fond oprav, do kterého každý přispívá dle velikosti svého spoluvlastnického podílu, a to na základě evidenčních listů každého ze spoluvlastníků. Na schůzi spoluvlastníků dne 8. 6. 2015 byla spoluvlastníky odhlasována výše platby do fondu oprav, a to 14 Kč/m2. Žalovaný byl také povinen uhradit případný nedoplatek za skutečně spotřebované služby spojené s bydlením za kalendářní rok podle vyúčtování se splatností 31. 07. roku následujícího po roce, ve kterém byly služby takto spotřebovány. Žalovaný se dostal do prodlení s placením plateb na plnění spojená s užíváním bytové jednotky a plateb do fondu oprav a vyúčtování takto: za skutečně spotřebované služby dle vyúčtování za rok 2021 (částečný nedoplatek) v částce 313 Kč, za skutečně spotřebované služby dle vyúčtování za rok 2022 (nedoplatek) v částce 15 479 Kč. Dále se žalovaný dostal do prodlení za úhradu předpisů za měsíce 10/21, 11/21, 12/21, 1/22, 2/22 a 3/22, které uhradil až po datu splatnosti, kdy celkový kapitalizovaný úrok z prodlení je ve výši 247 Kč Celkem tak žalovaný dluží 16 039 Kč.Spoluvlastníci se rozhodli, že dlužnou částku bude jako jeden ze solidárních věřitelů vymáhat žalobce dle § 1877 občanského zákoníku. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění, ta do dne podání žaloby nebyla ze strany žalovaného splněna.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů předložených žalobcem, a to výpisu z katastru nemovitostí pořízeného prostřednictvím informační sítě internet, dohody o správě majetku ze dne 23. 4. 2004, dohody o hospodaření se společnou věcí ze dne 18. 7. 2007, zápisu ze schůze spoluvlastníků ze dne 8. 6. 2015 včetně podpisové listiny, vyúčtováními za rok 2021 a 2022, přehledem dlužných částek a výpočtem úroku z prodlení, plné moci spoluvlastníků a výzvy k zaplacení včetně dokladu o odeslání zjistil soud skutkový stav plně shodný se skutkovým stavem popsaným v žalobě.Podle ustanovení § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.S odkazem na výše citované zákonné ustanovení tak soud posuzoval věc dle z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013.Podle ust. § 139 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2012 o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.Aktivní legitimaci žalobce dovodil soud z ust. § 513 z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dle něhož je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů žádat celé plnění a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádá první.A též z ust. § 1877 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle něhož je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně svoji povinnost přispívat do založeného fondu oprav dle velikosti svého spoluvlastnického podílu na základě svého evidenčního listu, jak bylo rozhodnuto spoluvlastníky dle dohody o správě majetku ze dne 23. 4. 25004 a dohody o hospodaření se společnou věcí ze dne 18. 7. 2007 a neuhradil ani vyúčtování – nedoplatek za služby spojené s bydlením a které byly spotřebovány, stanovil mu soud tuto povinnost svým rozhodnutím. Žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 033,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 039 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 160 Kč ve výši 873,60 Kč.