Žalobkyně se žalobou ze dne 14.7.2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla zrušena její vyživovací povinnost k žalovanému s účinností k 1.7.2026, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil v podání z 3.8.2026 tak, že v červnu 2026 ukončil studium střední školy, nebude ve studiu pokračovat. Souhlasili se zrušením vyživovací povinnosti k 1.7.2026.3. V souladu s ust. § 115a) o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalovaný je synem žalobkyně. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 0 P 329/2019-96 ze dne 3.3.2020 byla matce stanovena povinnost platit výživné na tehdy nezletilého žalovaného v částce 1 500 Kč měsíčně. Dle nesporného tvrzení žalovaný ukončil studium střední školy k 30.6.2026.6. Dle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.7. Dle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.8. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, ustanovením § 163 o. s. ř., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud podepsaný, že jsou dány hmotně právní předpoklady pro zrušení vyživovací povinnosti, neboť došlo k podstatné změně poměrů na straně žalovaného, jakožto osoby oprávněné, kdy žalovaný ukončil studium, tj. získal schopnost sám se živit. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I.-II. tohoto rozhodnutí.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni náklady nevznikly.