19 C 82/2026-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 80 187 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatků z vyúčtování služeb a plateb spojených se správou domu a pozemku, jakož i dlužných měsíčních zálohových plateb. Uvedl, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. 729/12 v Karlových Varech, v domě spravovaném žalobcem, je povinen hradit stanovené zálohy a doplatit nedoplatky z ročních vyúčtování, avšak svou povinnost řádně a včas nesplnil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nijak konkrétně nepopřel a proti uplatněnému nároku ničeho nenamítal.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a byly splněny zákonné podmínky pro takový postup.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud zjistil, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek zapsaným v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném Krajským soudem v Plzni v oddílu , číslo, , vložce , číslo, , vznikl dne , datum, , má sídlo na adrese , adresa, , IČO , IČO, , a za výbor jedná navenek jeho předseda.5. Z informace o jednotce z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný , Jméno žalovaného, je vlastníkem jednotky vedené v podkladech žalobce pod evidenčním označením , číslo, , bytu v budově č. p. , číslo, v katastrálním území , číslo, , zapsané na listu vlastnictví č. , číslo, , a že s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl , číslo, na společných částech domu. Označení jednotky , číslo, uvedené v žalobě soud považoval se zřetelem k ostatním identifikačním údajům, zejména adrese žalovaného, variabilnímu symbolu, spoluvlastnickému podílu a návaznosti všech předložených listin, za zjevnou písařskou chybu, která nemá vliv na identifikaci předmětné jednotky ani na důvodnost uplatněného nároku.6. Ze změnového listu ze dne , datum, soud zjistil, že pro jednotku žalovaného, vedenou pod variabilním symbolem , var. symbol, , byl s účinností od 1. 9. 2023 stanoven nový měsíční předpis plateb v celkové výši 5 000 Kč, a to ve skladbě: teplo 900 Kč, teplá voda 1 325 Kč, voda 482 Kč, úklid 100 Kč, výtah 65 Kč, elektřina 60 Kč, odpad 200 Kč, pojistka 41 Kč, správa 110 Kč, režie 85 Kč a dlouhodobá záloha 1 632 Kč. Soud z tohoto listinného důkazu dále zjistil, že částka připadající na služby činí měsíčně 3 368 Kč a částka připadající na dlouhodobou zálohu činí měsíčně 1 632 Kč.7. Z vyúčtování za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 soud zjistil, že ve vztahu k jednotce žalovaného činily celkové náklady na služby 72 218 Kč, zaplacené zálohy na služby 38 887 Kč a výsledný nedoplatek za služby 33 331 Kč. Z vyúčtování PSDP za stejné období soud zjistil nedoplatek 706 Kč. Z průvodního dopisu k vyúčtování soud zjistil, že celkový nedoplatek za rok 2023 činil 34 037 Kč, byl splatný do 31. 7. 2024 a případné námitky bylo možno uplatnit nejpozději do 16. 5. 2024.8. Z doručenky k vyúčtování 2023 soud zjistil, že zásilka označená jako „Vyúčtování služeb 2023“ byla adresována žalovanému na adresu , adresa, , byla uložena k vyzvednutí dne 23. 6. 2023 a následně převzata dne 16. 5. 2024. Soud z tohoto důkazu uzavřel, že vyúčtování za rok 2023 bylo žalovanému doručeno.9. Z vyúčtování za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 soud zjistil, že ve vztahu k jednotce žalovaného činily celkové náklady na služby 72 537 Kč, zaplacené zálohy na služby 35 387 Kč a výsledný nedoplatek za služby 37 150 Kč. Z vyúčtování PSDP za stejné období soud zjistil nedoplatek 932 Kč. Z průvodního dopisu k vyúčtování soud zjistil, že celkový nedoplatek za rok 2024 činil 38 082 Kč, z toho včetně salda k datu 31. 12. 2024 činil nedoplatek pro jednotku žalovaného 67.187 Kč, že případné námitky bylo možno uplatnit nejpozději do 18. 4. 2025 a že nedoplatek měl být uhrazen nejpozději do 31. 7. 2025. Žalobce však v tomto řízení za rok 2024 uplatnil pouze část tohoto nároku, a to částku 34 714 Kč; soud byl rozsahem uplatněného nároku vázán a mohl proto rozhodnout jen o takto žalované částce.10. Z doručenky k vyúčtování 2024 soud zjistil, že zásilka označená jako „Vyúčtování služeb 2024“ byla žalovanému doručena na adresu , adresa, , a byla převzata dne 25. 3. 2025. Soud proto uzavřel, že i vyúčtování za rok 2024 bylo žalovanému doručeno.11. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2026 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ke dni 31. 12. 2025 ve výši 80 187 Kč do 10 dnů od doručení upomínky, sdělil mu platební údaje a upozornil jej na možnost soudního vymáhání.12. Z obsahu žaloby a listinných důkazů soud vzal za prokázané, že z nedoplatku za rok 2023 v celkové výši 34 037 Kč byla po částečné úhradě žalovaným uhrazena částka 18 564 Kč a neuhrazený zůstatek tak činí 15 473 Kč; že nedoplatek za rok 2024 činí 34 714 Kč; a že žalovaný dále neuhradil měsíční předpisy za červen, červenec, srpen, září, listopad a prosinec 2025, vždy po 5 000 Kč, tedy celkem 30 000 Kč. Součet těchto částek činí 80 187 Kč.13. Soud při hodnocení důkazů vycházel z toho, že všechny provedené důkazy jsou listinami navzájem se doplňujícími, obsahově souladnými a nevzbuzují pochybnosti o své pravosti ani věrohodnosti. Žalovaný jejich obsah nijak nezpochybnil, nenavrhl provedení dalších důkazů a netvrdil žádné skutečnosti, které by mohly vést k odlišnému skutkovému závěru.14. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak. Podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti rozvrhnou na každou jednotku stejně. Podle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Z těchto ustanovení plyne povinnost žalovaného jako vlastníka jednotky hradit jak příspěvky na správu domu a pozemku, tak zálohy na služby spojené s užíváním bytu.15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě a odvoz komunálního odpadu. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb vyúčtuje příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období a vyúčtování mu doručí. Podle § 7 odst. 3 téhož zákona provedou poskytovatel a příjemce služeb finanční vyrovnání nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. příjemce služeb předloží případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování do 30 dnů od doručení vyúčtování, jinak platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.16. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce žalovanému vyúčtování za roky 2023 a 2024 doručil, že žalovaný proti nim v zákonné lhůtě ničeho nenamítal a že nedoplatky vyplývající z těchto vyúčtování ve splatnosti neuhradil. Bylo dále prokázáno, že žalovaný neuhradil ani předepsané měsíční zálohy za červen, červenec, srpen, září, listopad a prosinec 2025, stanovené změnovým listem v částce 5 000 Kč měsíčně. Soud proto uzavírá, že žalobci vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení částky 15 473 Kč jako neuhrazené části nedoplatku z vyúčtování za rok 2023, částky 34 714 Kč jako žalobcem uplatněné části nedoplatku z vyúčtování za rok 2024 a částky 30 000 Kč jako dlužných měsíčních záloh za část roku 2025. Celkem tak žalovaný dluží žalobci 80 187 Kč.17. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný se dostal do prodlení marným uplynutím lhůt splatnosti jednotlivých dílčích pohledávek, a žalobci proto vzniklo právo i na zákonný úrok z prodlení, a to z částky 15.473 Kč od 1. 8. 2024 ve výši 12,75 % ročně a z částek splatných v druhém pololetí roku 2025 a počátkem roku 2026 ve výši 11,5 % ročně, jak je uvedeno ve výroku I.18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud uzavírá, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal svoji aktivní vě