12 C 139/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 890 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel Smlouvu o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno], ve které se [právnická osoba], a.s. (dále jen„ [anonymizováno]“) zavázala žalovanému poskytnout elektronické zařízení iPhone X 64GB Vesmírně šedý, a to na dobu trvání členství v programu, přičemž za toto členství se žalovaný zavázal hradit [právnická osoba] měsíční poplatek ve výši 1 590 Kč. Na základě této smlouvy [právnická osoba] vystavila žalovanému fakturu [číslo] za členství v programu [anonymizováno] za období od [datum] do [datum], splatnou dne 16. 8. 2019, jejíž součástí byla splátka za poskytnuté zařízení ve výši 1 590 Kč. [příjmení] 300 Kč představuje náklady vzniklé s vymáháním pohledávky mimosoudní cestou. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se [právnická osoba], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 8. 2020, v níž ho žalobkyně zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobkyně souhlasila s uvedeným postupe již v podané žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Žalovaný je cizinec se státní příslušností [země], v dané věci se tak jedná o spor s mezinárodním prvkem. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (příslušnost) ve věci rozhodnout. Protože příslušnost soudu není mezi smluvními státy upravena mezinárodní smlouvou, aplikoval soud ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, dle kterého je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Dle občanského soudního řádu jsou pro určení věcné a místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení, tj. ke dni podání žalobního návrhu. K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), nejde-li o případy výlučné místní příslušnosti (§ 88 o. s. ř.), popř. s ohledem na stanovení věcné příslušnosti krajský soud, v jehož obvodu se obecný soud účastníka nachází. U fyzických osob se obecný soud posuzuje v první řadě podle bydliště žalovaného, a to bez ohledu na jeho státní občanství. Nemá-li žalovaný bydliště, je jeho obecným soudem soud, v jehož obvodu se zdržuje. Naopak, má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Na základě těchto skutečností soud uzavřel, že Okresní soud v Liberci je oprávněn ve věci rozhodnout, že je dána jeho pravomoc (příslušnost). 5. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno] se [právnická osoba], a.s., ve které se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout elektronické zařízení iPhone X 64GB Vesmírně šedý na dobu určenou ve smlouvě. Cena zařízení činila 38 160 Kč, a od hodnoty zařízení byla následně odvozena cena za měsíční členství v programu [anonymizováno], která v tomto případě činila 1 590 Kč. První splátka při převzetí zařízení činila 1 590 Kč. Splátky byly sjednány ve výši 1 590 Kč. Společnost [anonymizováno] následně žalovanému vystavila fakturu [číslo] za služby poskytnuté v období od [datum] do [datum], splatnou dne 16. 8. 2019, na částku 1 590 Kč. Na tuto fakturu nicméně žalovaný ničeho neuhradil. Následně [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobci, žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se [právnická osoba] dne 22. 7. 2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 8. 2020. 6. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), v mezích ustanovení § 1746 odst. 2, kdy smlouvou o nájmu se pronajímatel zavazuje, že nájemci přenechá věc, která je předmětem nájmu k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje mu za to platit nájemné. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Výše žalované částky byla prokázána vyúčtováním poskytnutých služeb. 7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný řádně a včas zaplatil žalobci žalovanou částku, ani že by nárok žalobce na jejich zaplacení jinak zanikl. 10. Poskytovatel peněz s dlužníkem sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný byl na dluh upomínán, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 300 Kč. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.