12 C 217/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 37 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], a.s. (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno], jejímž předmětem bylo i poskytnutí zařízení iPhone X 256Gb Vesmírně šedý v hodnotě 42 960 Kč (dále jen„ zařízení“) žalovanému, který se zavázal za členství v programu hradit pravidelný měsíční poplatek. Žalovaný se stal členem v programu [právnická osoba], přičemž smlouvu uzavřel tak, že vyplnil žádost o vstup do programu na stránkách společnosti, což bylo následně [právnická osoba] akceptováno. Platnost smlouvy nastává úhradou prvního členského poplatku splatného před převzetím zařízení, jehož výše je uvedena na stránkách [právnická osoba], a účinnost smlouvy pak převzetím zařízení žalovaným. Měsíční poplatek za členství je účtován v předem zaslaném měsíčním vyúčtování. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením měsíčního poplatku a ani přes výzvu [právnická osoba] dlužné částky nezaplatil. Jako vyúčtovaný a současně i dlužný poplatek v žalobě označila žalobkyně 3 x 1 790 Kč, splatných 18. 5. 2018 dle vyúčtování [číslo] dne 18. 6. 2018 dle vyúčtování [číslo] dne 28. 7. 2018 dle vyúčtování [číslo] rovněž částku 31 730 Kč splatnou 5. 8. 2018 dle vyúčtování [číslo]. Pohledávka [právnická osoba] přešla na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020. [příjmení] 300 Kč představuje náklady vzniklé s vymáháním pohledávky mimosoudní cestou. Žalovaný tedy dluží žalobkyni částku 37 400 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobkyně souhlasila s uvedeným postupem již v podané žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno] se [právnická osoba], a.s., ve které se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout zařízení iPhone X 256Gb Vesmírně šedý na dobu určenou ve smlouvě. Cena zařízení činila 42 960 Kč, a od hodnoty zařízení byla následně odvozena cena za měsíční členství v programu [anonymizováno], která v tomto případě činila 1 790 Kč. První splátka při převzetí zařízení činila 1 790 Kč. Žalovaný převzal zařízení dne [datum] (prokázáno předávacím protokolem ze dne [datum]). Poplatky byly sjednány ve výši 1 790 Kč měsíčně. Společnost [anonymizováno] následně žalovanému vystavila faktury [číslo] splatné 18. 5. 2018 znějící na částku 1 790 Kč, [číslo] splatné dne 18. 6. 2018 znějící na částku 1 790 Kč, [číslo] splatné dne 28. 7. 2018 znějící na částku 1 790 Kč odpovídající měsíční splátce za členství v programu a dále fakturu [číslo] splatnou 5. 8. 2018 znějící na částku 31 370 Kč (prokázáno fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]). Na tyto faktury nicméně žalovaný ničeho neuhradil. Následně [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobkyni. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se [právnická osoba] dne 22. 7. 2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 8. 2020, kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužných částek před podáním žaloby (prokázáno dokumentem„ oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění“ ze dne 18. 8. 2020). 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), v mezích ustanovení § [číslo] odst. 2, kdy smlouvou o nájmu se pronajímatel zavazuje, že nájemci přenechá věc, která je předmětem nájmu k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje mu za to platit nájemné. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Výše žalované částky byla prokázána vyúčtováním poskytnutých služeb. 6. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný řádně a včas zaplatil žalobci žalovanou částku, ani že by nárok žalobce na jejich zaplacení jinak zanikl. 9. Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Žalovaný byl na dluh upomínán, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 300 Kč. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 4 400 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 496 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 504 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).