CS · EN DE FR brzy

21 C 244/2021-46 — Okresní soud v Liberci

ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2021:21.C.244.2021.1
Datum: 2021-11-11
Předmět: o zaplacení částky 60.353,80 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.",
["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 60.353,80 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 517 (89/2012 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 60 353,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru od [anonymizováno] a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 200 000 Kč, a to dne [datum]. Dle příslušných ustanovení Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 786 Kč splatnými vždy k 25. dni v měsíci. Žalovaná přestala plnit povinnosti ze Smlouvy o úvěru v měsíci lednu 2020, přičemž od této chvíle neuhradila na splátku úvěru ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek, naposledy dopisem ze dne 29. 2. 2020, nicméně žalovaná na výzvy nijak nereagovala. Žalobkyně dle příslušných ustanovení Smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění zbývající části úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky ve výši 62 752,90 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 58 778,80 Kč a úhradami dle Sazebníku za poskytované služby, a to dopisem z 29. 2. 2020. Žalovaná v dodatečném termínu k plnění do 30. 4. 2020 ani později ničeho neuhradila. Žalobkyně zaslala dne 11. 2. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu, nicméně ani na tuto žalovaná nijak nereagovala. 2. Soud vyzval žalovanou usnesením ze dne 8. 6. 2021, aby se vyjádřila k nároku žalobkyně, konkrétně aby vylíčila rozhodné skutečnosti na svou obranu a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Žalovaná zůstala v řízení nečinná a na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým podáním ze dne 11. 6. 2021. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] Smlouvu o úvěru od [anonymizováno] a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník úhrad za poskytované služby. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 200 000 Kč, a to dne [datum]. Dle příslušných ustanovení Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 786 Kč splatnými vždy k 25. dni v měsíci. Žalovaná přestala plnit povinnosti ze Smlouvy o úvěru v měsíci lednu 2020, přičemž od této chvíle neuhradila na splátku úvěru ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek, naposledy dopisem ze dne 29. 2. 2020, nicméně žalovaná na výzvy nijak nereagovala. Žalobkyně dle příslušných ustanovení Smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění zbývající části úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky ve výši 62 752,90 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 58 778,80 Kč a úhrad ve výši 1 575 Kč dle Sazebníku za poskytované služby. Žalovaná v dodatečném termínu k plnění ani později ničeho neuhradila. Žalobkyně zaslala dne 11. 2. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu, nicméně ani na tuto žalovaná nijak nereagovala. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 504 obch. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Poskytovatel peněz s dlužníkem sjednali v mezích § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), poplatky za sankční upomínky. Žalovaná byla na dluh upomínána, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 1 575 Kč. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 517 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 354,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 415 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 353,80 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 540 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 51 (40/1964 Sb.)§ 497 (513/1991 Sb.)§ 517 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 120 (99/1963 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 153 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.