21 C 320/2021-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 71 190,70 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku a úroků z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z úvěrového rámce, přičemž splatnost měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem dubnem 2020. Na základě Smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, poplatky a úroky. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu výzvou ze dne 14. 9. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil a žalobkyně tak uplatnila částku 71 190,70 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 70 000 Kč, poplatků za pojištění ve výši 560,70 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. V případě nákladů na vymáhání se jedná o vynaložený náklad, který vznikl v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 100 Kč v případě, kdy po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a ve výši 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ohledně smluvní pokuty byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 2. Žalovaný se nijak nevyjádřil ani k věci samé a žalobě, v řízení zůstal zcela nečinný. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), toliko na základě listinných důkazů. Žalobkyně souhlasila s tímto postupem přímo v návrhu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se tak za to, že s tímto postupem rovněž ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasí. 3. Soud z (předložených) důkazů zjistil, že žalobkyně dne 19. 3. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč Smlouva je na straně klienta elektronicky podepsána pod [číslo]. Totožnost žalovaného byla mj. ověřena prostřednictvím na smlouvě uvedeno čísla OP žalovaného [číslo]. Úrok byl sjednán ve výši 29,9 % ročně. Klient (žalovaný) se zavázal poskytnuté peníze splácet v měsíčních splátkách po 2 100 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Na základě včleňovací doložky byly součástí smlouvy úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni poplatky; v daném případě se mj. jednalo o poplatek za pojištění ve výši 8,9 % z minimální měsíční splátky. Pro případ nedodržení podmínek splácení úvěru, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné. Dále byl sjednán závazek žalovaného hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady a účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou. Pro tyto případy byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 19. 3. 2020, úvěrovými podmínkami žalobkyně, Výpisem čerpání, splátek a úhrad). Protože žalovaný dlužnou částku nesplácel, došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k jednorázové úhradě zbývajících částek (prokázáno Výpisem čerpání, splátek a úhrad, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 14. 9. 2020 a podacím archem). Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 1. 10. 2020 (prokázáno předžalobní výzvou a kopií poštovního podacího archu) 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok a poplatky, což však neučinil, a došlo k zesplatnění dluhu. 5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Dle § 559 občanského zákoníku má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (odst. 1). Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý (odst. 2). 7. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok v pravidelných měsíčních splátkách po 2 100 Kč. Pro případ porušení povinností plynoucích z úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta i závazek žalovaného hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady na vymáhání. Vzhledem k tomu, že svůj závazek žalovaný řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužné částky ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru, neboť byly sjednány úrokové sazby, za které i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, poplatky a smluvní pokuty, zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobkyně, tedy částku 71 190,70 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. 10. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 976,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 190,70 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 990 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., ne