20 C 12/2022-48 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení 100 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že jako majitel a disponent bankovního účtu vedeného u [anonymizována dvě slova], a.s, č. [bankovní účet], zjistil, že z tohoto účtu byla dne [datum] provedena okamžitá platba ve výši 100 000 Kč na protiúčet vedený u spol. [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] (dále také jen„ Protiúčet“), pro niž postrádal jakýkoliv právní důvod. Po zjištění majitele Protiúčtu, kterým je žalovaný, se na něho obrátil a vyzval jej k předložení platného právního titulu, na jehož podkladě byla předmětná částka zaslána, neboť se domníval, že se tomu tak stalo bez právního důvodu. Žalovaného dále vyzval k vrácení převedené částky pro případ, že podklady nepředloží ve lhůtě do 15. 8. 2021. Současně jej upozornil, že bude své nároky vymáhat soudní cestou. Žalovaný se k výzvě vyjádřil v tom smyslu, že finanční prostředky skutečně obdržel, ale že tyto byly následně obratem přeposlány do bankovního ústavu na území Irské republiky. Žalovaný mu dále sdělil (a na podkladě jím zaslaných dokumentů také zjistil), že vystupuje v roli poškozeného v [anonymizováno] věci, která se týká legalizace výnosů z [anonymizováno] činnosti, podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací neznámou osobou. Žalovaný měl sdělit svoje přístupové údaje k Protiúčtu neznámým osobám za účelem obchodování s akciemi, bitcoiny, kryptoměnami aj., aby mohly provádět bankovní transakce. Žalobce rovněž kontaktoval policejní orgány s tím, že se taktéž připojil se svým nárokem do [anonymizováno] řízení jako poškozený. S ohledem na nejistý výsledek trestního řízení se však žalobce rozhodl záležitost řešit občanskoprávní cestou, neboť se domníval, že žalovaný získal majetkový prospěch ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, a je povinen tento prospěch vydat žalobci, bez ohledu na to, jak s finančními prostředky naložil a ačkoliv tvrdí, že přijaté finanční prostředky se nacházejí již mimo jeho dispozici. 2. Žalovaný k věci samé uvedl, že se v žádném případě nijak neobohatil. Došlo ke zneužití jeho bankovního účtu, a to bez jeho vědomí, když převedené peníze byly okamžitě přeposlány na účet do Irska. Jemu samotnému vznikla škoda asi 17 tis. Kč. Z jeho účtu byly do Irska přeposlány i další částky, např. 69 000 Kč, které však na základě stížnosti dostal (od banky) zpět. Vše nahlásil na policii, ke kontrole odevzdal svůj počítat, který převzal IT technik, podrobil jej expertíze. Následně bylo zjištěno, že jeho počítač byl napaden cizím softwarem. Dle vyjádření policie nemá s danými transakcemi nic společného. 3. Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně co do úroku z prodlení od 15. 7. 2021 do 15. 8. 2021 zpět. Dle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to aniž by ve věci již bylo soudem jednáno ve věci samé. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by v souladu s ustanovením § 96 odst. 3,4 o. s. ř. k zastavení řízení vyžadoval souhlas žalovaného. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že ze strany žalobce došlo z bankovního účtu č. [bankovní účet] k odeslání částky 100 000 Kč na Protiúčet žalovaného. Žalovaný byl následně vyzván žalobcem k vrácení této částky, což však žalovaný do dnešního dne neučinil. 5. Sporným mezi účastníky zůstalo de facto jen to, zda je žalovaný odpovědný za vrácení finančních prostředků, které jsou předmětem řízení a které po přijetí na Protiúčet byly obratem převedeny na bankovní účet do zahraničí. 6. Soud má z (provedených) listinných důkazů za prokázané, že na účet žalovaného (Protiúčet) byla dne [datum] připsána částka 100 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] (prokazuje výpis z Protiúčtu žalovaného za [anonymizováno] [rok]). Rovněž žalovaný v rámci komunikace s žalobcem potvrdil, že finanční prostředky obdržel, ty však byly okamžitě odeslány bez jeho vědomí. Z jeho účtu byly odeslány celkem čtyři položky, které odešly do Irska (prokazuje reakce žalovaného ze dne [datum]). Žalovaný byl žalobcem vyzván k vrácení inkasované částky ve výši 100 000 Kč pro případ, že nepředloží a neprokáže legitimní nárok na tuto částku. K tomu účelu stanovil žalobce žalovanému lhůtu do 15. 8. 2021 (prokazuje výzva žalobce ze dne 23. 7. 2021, vč. podacího lístku). 7. Další (navrhované) důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených (realizovaných) důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl učinit závěr o skutkovém stavu a ve věci rozhodnout. Strany provedení dalších navržených důkazů nepožadovaly. 8. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že z účtu žalobce byla (při absenci jakéhokoliv právního důvodu) na Protiúčet žalovaného převedena částka 100 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k označení právního titulu případně vrácení této částky do 15. 8. 2021. Žalovaný právní titul nepředložil a finanční prostředky žalobci nevrátil. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 9. Dle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 10. Dle § 2993 odst. 1 věty prvé o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Dle § 1 odst. 1 o. z. ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. 12. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 13. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními nastal vztah z bezdůvodného obohacení plynoucí z tzv. plnění bez právního důvodu, přičemž skutková podstata takového bezdůvodného obohacení spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. K nabytí bezdůvodného obohacení dochází okamžikem přijetí plnění a v tomto momentu (zároveň) vzniká povinnost je vydat. 14. V průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že z účtu žalobce byla na Protiúčet žalovaného převedena částka 100 000 Kč, aniž by pro takový převod existoval jakýkoliv právní důvod. Zatímco důkazní břemeno ohledně uskutečněného plnění tíží ochuzeného (zde žalující stranu), existenci právního důvodu je povinen tvrdit a prokázat obohacený (žalovaný) . Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl žádný takový právní důvod prokázán, došlo ze strany žalovaného k neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně této skutečnosti. Naopak ze strany žalobce byly prokázány všechny atributy nároků z bezdůvodného obohacení, kterými jsou bezdůvodnost, obohacení, ochuzení a nexus mezi nimi, který ve smyslu ust. § 2991 o. z. reprezentuje slovní spojení„ na úkor.“ V takových případech je obohaceným ten, do jehož dispoziční sféry se plněním dostal předmět obohacení. Ochuzeným na druhé straně ten, kdo plnil (v projednávané věci převedl bez právního důvodu finanční prostředky), a vztah příčinné souvislosti je dán tím, že obohacení vzniklo dostatečně přímo z ochuzení. 15. Žalovaný se bránil zejm. tím, že k převodu peněžních prostředků došlo bez jeho vědomí, když ani v nejmenším nesporoval, že částka 100 000 Kč byla skutečně na jeho Protiúčet přijata. Nicméně byla následně bez jakéhokoliv jeho zásahu obratem a bez jeho vědomí odeslána na další (s největší pravděpodobností podvodný) účet do zahraničí. K této námitce je však třeba zdůraznit, že podle již ustálených názorů (jak soudní praxe, tak i odborné veřejnosti) se v případě bezdůvodného obohacení jedná o objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot