20 C 304/2022-41 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 328 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Sdružené pojištění vozidla“, pojištěno bylo vozidlo Audi, [registrační značka]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 10 236 Kč ročně s čtvrtletní splatností. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 23. 12. 2020. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 13. 4. 2021. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 23. 12. 2020 do 13. 4. 2021, a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit. 3. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání –, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem došla výpočtu dlužného pojistného, jakou výši z žalobou uplatněné částky tvoří neuhrazené pojistné (příp. jakou poplatky či další sankce) a jak žalobkyně dospěla k výpočtu dlužného pojistného a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě daných poplatků a jakým způsobem došlo k takovému sjednání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 4. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 21. 2. 2022 mj. upřesnila, že poplatky za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vycházejí z všeobecných obchodních podmínek VPPPMV-R [číslo] a aktuálně platného Sazebníku poplatků (dále jen„ Sazebník“), tj. v daném případě za jednu upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy ve výši 200 Kč, přičemž žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se Sazebníkem, a podpisem na smlouvě žalovaná vyjádřil vůli být těmito podmínkami vázána. 5. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 6. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 7. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Audi, [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 10 236 Kč ročně s čtvrtletní splatností vždy k 23. dni měsíce března, června, září a prosince ve výši 2 559 Kč. Součástí soudního spisu jsou také nepodepsané Pojistné podmínky pro pojištění vozidel VPPPMV-R [číslo] a Sazebník nákladů na vymáhání pojistného. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 23. 12. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 13. 4. 2021 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 3 128 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 8. Dle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl. 10. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že ji povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 11. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 12. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobkyně povinna tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. V daném případě byly tyto povinnosti žalobkyní týkající se výše uv