23 C 249/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně povinnost zaplatit jí částku 14 934,53 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 2 904,73 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 540,24 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 029,80 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalující strana (dále též jako„ věřitel“) tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále též jako„ poskytovatel úvěru“) uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným, přičemž tuto pohledávku postoupila dále na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel úvěru uzavřel dne s žalovaným (dále též„ dlužník7. 6. [rok] smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru vyčerpal celkem částku 14 934,53 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žalovaný se však dostal do prodlení s hrazením splátek a původní věřitel ho vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, nicméně žalovaný tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalující strana žalobu zpět částečně co do částky 2 904,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 540,24 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Řízení proto bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno výrokem II, když podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela, soud pak podle odst. 2 věty řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 4 není třeba vyžadovat stanovisko protistrany, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než ve věci začalo jednání. Žalobce vzal žalobu zpět proto, že nebyla na výzvu soudu schopen doložit, že byla posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. Dlužnou částku tvoří nevrácená zápůjčka 12029,80 Kč. 4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 5. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalující stranou má soud za prokázané, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879 o.z.). 7. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena částka 7300 Kč a 10000 Kč. 8. Z předložených platebních informací soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně na dluh upomínán, naposledy výzvou z [datum]. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], spolu s podacím lístkem ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta. 10. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby a právnímu posouzení soud z dalších předložených listin nevycházel, neboť jsou nadbytečné. 11. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka (§ 1879 o.z.). 12. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Žalující strana prohlásila, že doklady k této skutečnosti nedisponuje a vzala žalobu částečně v rozsahu výše uvedeném zpět. Požadovala nadále přiznat jistinu a úrok z prodlení. 13. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet. 14. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [číslo], OPR- [právnická osoba], C [číslo], ECLI:EU:C: [číslo] plyne: 15. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS 33 Cdo 3675/2021). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto. 17. Žalovaná strana byla vyzvána k vrácení peněz. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS 33 Cdo 3675/2021). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. o.s.ř. Žalující strana byla úspěšná v rozsahu 63,40 %, náleží jí prot