24 C 168/2021-93 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] žalobce nárokoval k zaplacení částku 75 600 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 16. 7. 2021 do zaplacení s tím, že žalobce je vlastníkem domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec], dne [datum] uzavřel se žalovanými nájemní smlouvu o nájmu bytu [číslo] v tomto domě na dobu určitou do [datum] do [datum], nájemní vztah skončil již dne [datum] v důsledku výpovědi nájmu žalobcem, k datu [datum] také došlo k předání bytu žalobci. Žalovanou částku tvoří 60 600 Kč dlužné nájemné za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], 10 000 Kč za vymalování bytu a poškozené dveře a 5 000 Kč za ztrátu klíčů. 2. 1. žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. 2. žalovaný uvedl, že v pronajatém bytě bydlel do [datum], potom se přestěhoval k rodičům do [obec], a to do té doby, než dostal byt od města. Majiteli zavolal, že byt opustil a v bytě zůstal bydlet jen pan [celé jméno žalovaného]. Na předžalobní výzvu reagoval tím, že zavolal právníkovi, že se na adrese nezdržuje a nevidí důvod, proč by měl platit dlužné nájemné od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] za pana [celé jméno žalovaného], který zůstal v bytě bydlet sám. On sám je ochoten částečně se podílet na nákladech na vymalování bytu a poškozené dveře, byl by rád za splátkový kalendář. 4. Soud věc projednal dne [datum] v nepřítomnosti žalovaných podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů, když žádný ze žalovaných se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo oběma žalovaným doručeno na adresách trvalého pobytu uvedených v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že 1. žalovanému se písemnost považuje za doručenou tzv. fikcí dnem 5. 9. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.), 2. žalovanými písemnost dne 31. 8. 2022 osobně převzal. 5. Informací o pozemku bylo doloženo, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti. 6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] má soud za zjištěné, že tuto uzavřel žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci o nájmu předmětnému bytu na dobu určitou od [datum] do [datum], účastníci ujednali nájemné ve výši 13 500 Kč měsíčně se splatností vždy do 5. dne příslušného měsíce, nájemcům byly předány 2 svazky klíčů a účastníci ujednali ztrátu jedné sady po úhradou částky 5 000 Kč z důvodu rizika vykradení a výměny zámků. 7. Z listiny o předání bytu dne [datum] vyplývá, že žalobci byla předán jedna sada klíčů, byly zjištěny závady: vymalovat, dveře proražené, úklid, dveře, zásuvky chybí. Listina je podepsána žalobcem a 1. žalovaným. 8. Z pokladního dokladu č. [anonymizováno] [rok] vyplývá, že žalobce zaplatil dne [datum] částku 10 000 Kč za vymalování předmětného bytu. 9. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Předmětem nájmu v dané věci byl byt, uplatní se tak zvláštní ustanovení podle § 2235 o. z. a násl. 10. Podle ustanovení § 2270 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu (odst. 1). Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak (odst. 2). 11. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 12. Skončení nájmu bytu je upraveno v ustanovení § 2285 a násl. o. z., byť tato ustanovení se nezmiňují o skončení nájmu dohodou, je nepochybné, že nájem může být ukončen i dohodou pronajímatele a nájemce, právním základem je ustanovení § 1981 o. z., podle něhož je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Právo na skončení společného nájmu bytu svědčí každému ze společných nájemců, ať už toto právo bude realizováno dohodou či výpovědí. Jde-li o dva společné nájemce, ukončením nájemního vztahu jedním z nich se zbylý nájemce stává výlučným nájemcem bytu. V dané věci 2. žalovaný na svoji obranu tvrdil, že v bytě bydlel do [datum], pak se odstěhoval, přičemž zavolal žalobci, že byt opustil. Pouhé vystěhování se z bytu v době trvání nájmu, byť dané pronajímateli na vědomí, skončení nájmu nevyvolává. Nájem bytu je třeba skončit, není-li zde jiná dohoda smluvních stran, jeho výpovědí, což 1. žalovaný netvrdil, že by učinil. Nájem bytu původně ujednaný do [datum] tak trval 1. žalovanému společně s 2. žalovaným do [datum], kdy 2. žalovaný předal byt zpět do dispozice žalobce, který tak ukončení nájmu k tomuto dni ve vztahu k oběma žalovaným akceptoval. 13. Z právních jednání týkajících se společného nájmu jsou společní nájemci vůči pronajímateli a třetím osobám oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně (§ 2736, § 2732 odst. 2 o. z.). Společná a nerozdílná (solidární) zavázanost vůči pronajímateli (tzv. pasivní solidarita) znamená to, že společní nájemci jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Pronajímatel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech společných nájemcích, jen na některých, nebo na kterémkoli ze společných nájemců (§ 1872 odst. 1). 14. Je proto důvodný požadavek žalobce vůči oběma žalovaným na zaplacení dlužného nájemného za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 60 600 Kč, nájemné bylo splatné vždy k 5. dni příslušného měsíce, ode dne následujícího jsou žalovaní v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobce má právo na úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který v 1. pololetí roku 2021 činila 8,25 %. Žalobce úrok z prodlení požadoval v rozsahu nižším, a to až od 16. 7. 2021 do zaplacení. 15. Podle ustanovení § 2293 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 16. Pokud není byt ve stavu, v jakém ho nájemce převzal (např. vyskytují se v něm poškození, která nebyla odstraněna, ačkoli k tomu nájemce byl povinen), je i tak pronajímatel povinen byt od nájemce převzít. Může však po něm žádat náhradu způsobené škody (§ 2910, § 2913 o. z.). Nedostatek spočívající ve vymalování bytu je zaznamenán v protokole o předání bytu, ostatně ani 2. žalovaný tento nárok žalobce nezpochybňuje, je doloženo, že žalobce za vymalování bytu vynaložil částku 10 000 Kč, je proto důvodný jeho požadavek na odpovídající náhradu. Stejně tak má nárok na zaplacení částky 5 000 Kč, kterou účastníci v rámci své smluvní volnosti ujednali ve smlouvě pro případ ztráty svazku klíčů, když žalovaní převzali dva svazky, žalobci zpět vrátili pouze jeden, jak je uvedeno protokolu o předání bytu. Splatnost v tomto případě nebyla účastníky ujednána, ani není stanovena jinak, byli proto žalovaní povinni plnit k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 1 o. z.), a to k výzvě ze dne 8. 6. 2021, jež se do sféry dispozice žalovaných dostala prostřednictvím pošty na adresách známých žalobci z nájemní smlouvy. Žalobce požadoval plnění do 15. 7. 2021, ode dne následujícího jsou žalovaní s plněním částky 10 000 Kč a 5 000 Kč v prodlení a žalobce má právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši, která ve 2. pololetí roku 2021 činila 8,5 % ročně. 17. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovaným. Tyto náklady činí 17 100 Kč a tvoří je 3 780 Kč soudní poplatek, 12 420 Kč odměna advokátky za zastupování žalobce podle ustanovení 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ a. t.“, za tři úkony právní služby à 4 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem dne [datum]) a 900 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. 18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Ke své žádosti o případnou možnost splátek 2. žalovaný neuvedl žádné relevantní skutečnosti, na jejich základě by soud žádost mohl posoudit. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní jsou zavázáni společně a nerozdílně, tj. jsou povinni plnit jeden za oba a oba za jednoho, žalobce může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na obou žalovaných či na kterémkoli z nich (§ 1872 odst. 1 o. z.).