24 C 193/2021-33 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně nárokovala zaplacení částky 27 150 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu bytu uzavřené účastnicemi dne [datum] o nájmu bytu v domě [adresa] v obci [obec], s tím, že žalovaná se zavázala platit žalobkyni každý měsíc nájemné ve výši 8 000 Kč a zálohu na služby ve výši 1 050 Kč, smlouva o nájmu byla ukončena dohodou uzavřenou dne [datum], v dohodě žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni z titulu nezaplaceného nájemného a záloh na služby v celkové výši 27 150 Kč a zavázala se jej zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 6 000 Kč s tím, že do 15. 6. 2020 byla splatná částka 3 150 Kč a poté vždy k 15. dni měsíce července až října 2020 částka 6 000 Kč, žalovaná ničeho nezaplatila, spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje i zaplacení úroků z prodlení z jednotlivých splátek vždy od 16. dne příslušného měsíce. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinný, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila svůj nesouhlas; žalované byla výzva soudu spolu se žalobou doručena na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 3. 2. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.) O částečném zamítnutí žaloby bylo možné rozhodnout již na základě žalobkyní tvrzených skutečností, což postup podle ustanovení § 115a o. s. ř. nevylučuje. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za zjištěné, že tuto uzavřela žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně dne [datum] o nájmu bytu C4 v 1. patře v době [adresa] v obci [obec] na dobu určitou od [datum] do [datum], účastnice ujednaly nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně se splatností vždy do posledního dne předcházejícího měsíce a ujednaly zálohy na služby v celkové částce 1 050 Kč (400 Kč studená voda, 400 Kč septik, 250 Kč osvětlení společných prostor) splatné spolu s nájemným s tím, že zálohy na služby jsou jednou ročně vyúčtovány podle ročního vyúčtování a informace bude předána nájemci nejpozději do 30. 6. následujícího roku. 5. Z dohody o ukončení nájmu bytu a o uznání závazku datované [datum], vyplývá, že účastníce se dohodly o ukončení nájmu ke dni [datum] z důvodu neuhrazení nájemného a záloh na služby za měsíce [anonymizována tři slova] [rok] v celkové výši 27 150 Kč a ujednaly úhradu formou splátek pod ztrátou jejich výhody tak, jak tvrdila žalobkyně. 6. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 8. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. 10. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). 11. Na základě listinných důkazů má soud za zjištěnou existenci nájemního poměru k předmětnému bytu v žalovaném období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], kdy nájem bytu založený nájemním smlouvou ze dne [anonymizováno] [číslo] skončil po dohodě účastnic, nájemné bylo ujednáno ve výši 8 000 Kč měsíčně se splatností k poslednímu dni předcházejícího měsíce, spolu s nájemných byla splatná i celková platba záloh na služby ve výši 1 050 Kč. Je proto důvodný požadavek žalobkyně na zaplacení dlužného nájemného ujednaného ve smlouvě o nájmu, tj. částka 24 000 Kč (3 krát 8 000 Kč), který nachází oporu ve výše citovaném ustanovení § 2201 a § 2246 odst. 1 o. z., kdy závazku pronajímatele přenechat nájemci byt k dočasnému užívání koresponduje závazek nájemce platit za to pronajímateli nájemné v ujednané výši. 12. Byť ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. zakládá žalobkyni právo požadovat zaplacení v nájemní smlouvě ujednaných záloh na služby poskytované s užíváním bytu, nemůže ke dni rozhodování soudu tento nárok již obstát. Bylo povinností žalobkyně podle ujednání v nájemní smlouvě provést roční vyúčtování záloh na služby nejpozději do 30. 6. následujícího roku, tj. roku 2021, vychází přitom tato povinnost pronajímatele z ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Výsledkem vyúčtování je pak rozdíl mezi skutečnou cenou dodaných služeb a tím, co nájemce již zaplatil formou záloh, provedením vyúčtování, či okamžikem, k němuž nejpozději vyúčtování být provedeno mělo a nájemci doručeno, tak zaniká nárok pronajímatele na zaplacení záloh, podle výsledku vyúčtování má pronajímatel nově buď nárok na zaplacení nedoplatku z vyúčtování vyplývajícího, nebo je povinen nájemci vrátit vzniklý přeplatek. Soud proto žalobu zamítl co do částky 3 150 Kč (3 krát 1 050 Kč). 13. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Nájemné a zálohy na služby byly splatné podle ujednání účastnic vždy do posledního dne předcházejícího měsíce, ode dne následujícího byla žalovaná s jednotlivými měsíčními platbami v prodlení, zaplacení úroku z prodlení však žalobkyně požadovala až v návaznosti na ujednané splátky v dohodě ze dne 25. 5. 2020, přičemž její požadavek je za prodlení s plněním nájemného důvodný v plném rozsahu, za prodlení s plněním záloh na služby je důvodný pouze do 30. 6. 2021, kdy nejpozději měly být zálohy vyúčtovány, poté nárok žalobkyně na zaplacení záloh zanikl a spolu s tím skončilo i prodlení s jejich placením. Z celkové žalované částky ve výši 27 150 Kč přidalo na nájemné 88,4 % a na zálohy na služby 12,6 %, ve stejném poměru pak soud rozdělil jednotlivé splátky, od nichž se odvíjel požadavek na zaplacení úroku z prodlení, úrok z prodlení z částky 696 Kč, resp. 366 Kč připadající na zálohy na služby je pak vždy ukončen k 30. 6. 2021, od 1. 7. 2021 již požadavek na zaplacení úroku z prodlení ze záloh na služby v celkové výši 3 150 Kč důvodný není, jak již bylo uvedeno výše, není důvodný ani požadavek na zaplacení záloh samotných a tomu odpovídá žalobu zamítající výrok II. tohoto rozsudku žalobu. 16. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 89 %, po odečtení úspěchu žalované v rozsahu 11 % má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 78 %. Míru úspěchu ve věci soud posuzoval ve vztahu k předmětu řízení jako celku, kdy vyčísleno včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky ve výši 30 557 Kč a měla úspěch co do částky 27 234, což činí 89 %, 11 % co do částky 3 323 Kč připadá na žalovanou. 17. Náklady řízení tvoří 1 358 Kč soudní poplatek ve výši, 5 550 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t., za dva úkony právní služby z tarifní hodnoty 27 150 Kč à 2 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) + 1 165,50 Kč 21 % DPH a 900 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 a. t. + 189 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 9 162,50 Kč, z níž 78 %