24 C 210/2020-97 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] žalobkyně nárokovala zaplacení náhrady za bezdůvodné užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně za období od [datum] do [datum] ve výši 17 018 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalobou podanou u soudu dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně nárokovala zaplacení náhrady za další časové období od [datum] do [datum] ve výši 27 222 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ode dne podání žaloby do zaplacení. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud obě věc spojil ke společnému řízení. Své žalobní návrhy žalobkyně odůvodnila tím, že je vlastníkem parcely [číslo] v katastrálním území a obci [obec], tato parcela je zastavěna stavbou [obec] [anonymizováno] [adresa] ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný se žalobkyní nesjednal žádný užívací vztah k parcele, ani žalobkyni neposkytl za její užívání náhradu, a na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně obohatil. Žalovaný je vlastníkem stavby na základě dvou titulů: z jedné poloviny na základě dohody o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb. ze dne [datum], druhou polovinu nabyl v dražbě usnesením soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], o udělení příklepu [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] po předchozím vlastníku této poloviny [anonymizováno], výrobní družstvo. Žalobkyně nárokuje bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve vztahu k [anonymizováno] stavby, kterou žalovaný nabyl do svého vlastnictví na základě příklepu v dražbě, a to v částce 37,24 Kč denně s odkazem na znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] podaný v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] pro období od [datum rozhodnutí] do [datum]. 2. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, zdůraznil, že nebude platit státu za vlastní pozemek, o nějž ho stát připravil stejně jako jeho rodiče jen proto, že má německou národnost a německé předky. Nemovitosti tvořící jeden celek vždy patřily jeho rodině, byly jí konfiskovány na základě tzv. Benešových dekretů, nemovitosti jako celek tak měly být žalobci vydány v rámci restituce, což se však nestalo v důsledku účelového řízení a nedodržení restituce a platného zákona z roku [číslo] rozhodující soudkyní a přísedícími. [název žalobkyně] v tomto [anonymizováno] bezpráví a nemorálního jednání dál pokračuje. Stát si pozemek machinacemi přivlastnil, zatímco soud žalované donutil koupit si vlastní polovinu domu, kterou bude splácet ještě mnoho let. Žalovaný je právoplatný restituent a má dnes platit za pronájem nebo si [výměra] od [anonymizováno] koupit, [právnická osoba] nikdy za dům nezaplatila, dostala jej zdarma jako konfiskát od komunistů [územní celek], takto se kradlo po občanech německé národnosti a dnes v tomto směru pokračuje náš stát, [právnická osoba] vydělala na pronájmech od roku [rok] do [rok] několik [anonymizováno] korun, kam se poděly, nikdo nezkoumá, zatímco [anonymizováno] soud neuznal žalobu žalovaného o vydání alespoň části peněz. Dům je bez pozemku neprodejný, nikdo ze zájemců jej nechce ani po slevě koupit. 3. Skutkový stav v dané věci je shodný jako v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde byl uplatněn shodný nárok za předchozí období. 4. Skutečnost, že Česká republika je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] s příslušností [anonymizováno 7 slov] s majetkem státu hospodařit, a žalovaný vlastníkem stavby – rodinný dům [obec] [anonymizováno] [adresa] na tomto pozemku, byla zjištěna z výpisů z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], list vlastnictví č [číslo] a [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. Z listu vlastnictví [číslo] dále vyplývá, že nabývacím titulem pro vlastnické právo žalovaného je jednak dohoda o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb. ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], a jednak usnesení soudního exekutora o udělení příklepu soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], právní moc ke dni 10. 5. 2014, právní účinky zápisu ke dni [datum]. Z obsahu uvedeného usnesení o příklepu ze dne [datum] pak vyplývá, že příklep byl žalovanému udělen na vydraženou nemovitost – rodinný dům [obec] [anonymizováno] [adresa] na parcele [číslo] o velikosti spoluvlastnického podílu ideální [anonymizováno], jehož vlastníkem bylo [anonymizováno], výrobní družstvo. Tyto skutečnosti ostatně nebyly ani účastníky sporovány. 5. O nárok na vydání náhrady za užívání pozemku [parcelní číslo] za období od [datum] do [datum] bylo již mezi účastníky vedeno řízení v prvním stupni u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka], účastníkem řízení na straně žalované bylo rovněž výrobní družstvo [anonymizováno], identifikační [číslo] když v tomto období byli žalovaní podílovými spoluvlastníky stavby [adresa], každý jednou polovinou k celku, přičemž nabývacím titulem žalovaného [celé jméno žalovaného] byla dohoda o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb. ze dne [datum], jíž předcházela soudní řízení o žalobě o vydání nemovitostí vedené v prvním stupni u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka]. V řízení (pod sp. zn. [spisová značka]) soudy obou stupňů dovodily, že za straně žalovaných vzniká bezdůvodné obohacení za užívání pozemku zastavěného stavbou v jejich podílovém spoluvlastnictví, avšak ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] je třeba výkon práva žalobkyni odepřít pro jeho rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (který v dané věci rozhodoval jako odvolací soud) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soudy vycházely ze skutkového stavu takového, že žalovaný podal dne [datum] žalobu o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, domáhal se vydání domu [adresa] s pozemkem [parcelní číslo] o výměře [výměra] v obci a [katastrální uzemí] proti povinnému výrobnímu družstvu [anonymizováno], kterému byl dne [datum] pozemek [parcelní číslo] předán státem do trvalého užívání podle ustanovení § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, a dále se domáhal vydání pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] proti [stát. instituce], v době podání žaloby dne [datum] bylo výrobní družstvo [anonymizováno] držitelem uvedeného pozemku a vlastníkem byl stát, o pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] nebylo ve věci vůbec rozhodnuto a zůstal tak ve vlastnictví státu. Odvolací soud v rozsudku dále uzavřel, že:„ V daném případě se však nezpůsobilost být účastníkem řízení na straně povinné osoby týkala jen malého pozemku [parcelní číslo] O vydání pozemku [parcelní číslo] žádal žalovaný 1) správně jeho držitele výrobní družstvo [anonymizováno], kterému jej stát přenechal do užívání. Bylo namístě žalovaného 1) jako osobu oprávněnou, jíž se v minulosti stala křivda postupem státu, poučit v souladu judikaturou Nejvyššího soudu o doplnění žaloby. Žalovanému 1) byl vydán podíl na domě [adresa] a nebylo rozhodnuto v odpovídajícím rozsahu i o pozemku p. [číslo] který zůstal ve vlastnictví státu, ačkoliv ten jej nespravedlivě rodině žalovaného 1) odebral. Možno proto vycházet z předpokladu, že bez pochybení státu by při vyřizování restitučního nároku žalovaný 1) vlastnil ve stejném rozsahu jak dům, tak i pozemek pod ním se nacházející, tj. [anonymizováno] [parcelní číslo]. Je však také chybou žalovaného a jeho právního zástupce, že včas nepodal návrh na vydání doplňujícího rozsudku postupem podle § 166 o. s. ř. Vznikl tak právní stav vlastnictví stavby na pozemku ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku.“ Ústavní stížnost, kterou proti rozsudkům soudů obou stupňů podala žalobkyně, byla odmítnuta usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález]. 6. Ve věci, kterou soud projednával pod sp. zn. [spisová značka] a kterou projednává nyní, je však skutkový stav jiný, neboť žalobkyně se ve vztahu k žalovanému domáhá náhrady za užívání pozemku [parcelní číslo] v rozsahu jedné poloviny, kterou vztahuje k vlastnictví žalovaného [anonymizována dvě slova] stavby [adresa], jež byla v období roku [rok] (jehož se týkalo řízení pod sp. zn. [spisová značka]) ve vlastnictví výrobního družstva [anonymizováno] a žalovaný vlastnické právo nabyl následně ke dni [datum] udělením příklepu v dražbě. 7. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (který rozhodoval jako odvolací soud v řízení o žalobě žalovaného o vydání nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb. vedené v prvním stupni u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka]) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 21. 8. 2009, odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu v části zamítající žalobu o vydání dalších [anonymizováno] nemovitostí. Odvolací soud konstatoval, že žalobcem (v nyní projednávané vě