§ 26 Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech – Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost

§ 26 Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost (1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud a) pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán, b) žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo c) by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi. (2) Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku. (3) Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis. (4) Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví. (5) Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla a) znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu, b) znaleckou kanceláří, jedná-li se o ústav nebo obchodní korporaci, nebo c) znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a). HLAVA VI