24 C 212/2018-162 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému a původně též žalované [celé jméno původní účastnice], narozené [datum], byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 249 973 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 15. 11. 2018 do zaplacení s tím, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] město, byt na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění jeho dodatku ze dne [datum] užívali žalovaní, účastníci se dohodli o ukončení nájmu ke dni [datum], při předání bytu byly zjištěny škody, blíže vymezené podáním žalobce ze dne [datum], když v bytě byla provozována chovná stanice [anonymizováno], tyto škody byly zapsány v předávacím protokolu, v němž se žalovaní zavázali k jejich odstranění do [datum], což přes výzvy žalobce neučinili. Žalobce nechal škody odstranit na své náklady, náhrada vyčíslená znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] činí 286 271 Kč, na tuto žalobce započetl jistotu složenou žalovanou ve výši 18 000 Kč, jistotu složenou žalovaným ve výši 16 000 Kč, přeplatek žalované z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 501 Kč a odečetl nedoplatek žalovaného z vyúčtování služeb za rok [rok], a k zaplacení nárokuje částku 249 973 Kč. Naposledy žalobce vyzval žalované k zaplacení prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum], na který žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali, od 14. 11. 2018 jsou v prodlení a ode dne následujícího pak žalobce spolu s dlužnou částkou nárokoval i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Ve vztahu žalobce a žalovaná [celé jméno původní účastnice] rozhodl soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž schválil jimi uzavřený smír. 3. Ve vztahu k žalovanému rozhodl soud rozsudkem pro zmeškáním č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jej změnil tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává. Okresní soud žalobu ve vztahu k žalovanému proto věc znovu projednal. 4. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, měl jej za nedůvodný, uvedl, že v bytě nikdy nebydlel, smlouvu podepsal, aby pomohl paní [celé jméno původní účastnice], která měla exekuce a nemohla si vzít byt na sebe, za byt také platil, ze začátku byli dohodnuti, že až splatí své exekuce, vezme si byt na sebe, k tomu se pak dlouho neměla, aby situaci vyřešil, napsal výpověď nájmu, a to ke dni [datum]. Nepodepsal žádný dodatek nájemní smlouvy, o jeho existenci vůbec nevěděl, zjistil i na [anonymizováno], že paní [celé jméno původní účastnice] jednala jeho jménem. Trvá na tom, že žádnou škodu nezpůsobil, není ani za škodu odpovědný a není ve věci legitimován. Paní [celé jméno původní účastnice] uvedla, jak to skutečně bylo, přiznala, že škodu způsobila a tuto se také zavázala zaplatit. Žalobce věděl, že má v bytě chovnou stanici [anonymizováno], věděl, v jakém je byt stavu a v tomto ho také paní [celé jméno původní účastnice] dále pronajal. 5. Podle ustanovení § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 6. Podle ustanovení § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 7. Podle ustanovení § 2270 uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě (odst. 1). Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak (odst. 2). 8. Podle ustanovení § 2271 o. z. se na společný nájem bytu v dalších otázkách přiměřené použijí ustanovení o společnosti, tj. § 2716 až 2746, z právních jednání týkajících se společného nájmu jsou společní nájemci vůči pronajímateli a třetím osobám oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně (§ 2736 o. z.). Společná a nerozdílná (solidární) zavázanost vůči pronajímateli (tzv. pasivní solidarita) znamená to, že společní nájemci jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Pronajímatel (jako věřitel) může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech společných nájemcích, jen na některých, nebo na kterémkoli ze společných nájemců (§ 1872 odst. 1). 9. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. pak základním typem odpovědnosti více osob je společná a nerozdílná povinnost k náhradě. 10. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. 11. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] vyplývá, že tuto uzavřel žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce o nájmu předmětného bytu, pronajímatel přenechal nájemci byt do užívání za účelem bydlení s tím, že společně s nájemcem jej může užívat [celé jméno původní účastnice], smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] na do [datum] s možností prodloužení dle dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. 12. O předání bytu byl dne [datum] sepsán protokol, ten je podepsán žalovaným, jeho obsahem je mimo jiné předání klíčů k bytu. Jak sám žalovaný uvedl, klíče od bytu si za jeho přítomnosti převzala [role v řízení] paní [příjmení] ([role v řízení] paní [celé jméno původní účastnice]), on je k dispozici neměl. 13. Podle dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu datovaného [datum] s platností od [datum] vstupuje na stranu nájemce společně s panem [celé jméno žalovaného] [celé jméno původní účastnice], oba nájemci mají stejná práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. Smlouva obsahuje podpisy [celé jméno žalobce], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původní účastnice], přičemž žalovaný tvrdí, že tento dodatek nepodepsal. 14. Smlouvu o nájmu bytu ze dne [datum] pak uzavřel žalobce jako pronajímatel a [celé jméno původní účastnice] jako nájemce. 15. Žalovaný tedy uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu o nájmu předmětného bytu a stal se jeho výlučným nájemcem. Žalobce předal žalovanému byt do dispozice, byt mu zpřístupnil tím, že mu od bytu předal klíče. Předání klíčů od bytu je zaznamenáno jednak v předávacím protokolu ze dne [datum] podepsaném žalovaným, jednak žalovaný byl u předání klíčů osobně přítomen, měl možnost klíče od bytu od žalobce převzít, a je nerozhodné, že tak sám neučinil, ale umožnil, aby klíče převzala rovněž přítomná paní [příjmení]. To však nic nemění na tom, že žalovaný byl výlučným nájemcem bytu a nositelem práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, přičemž nájemce odpovídá i za jednání osob, jimž užívání bytu umožnil. I kdyby žalovaný nepodepsal dodatek [číslo] nájemní smlouvy, jak tvrdil, a nájem bytu by skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. k datu [datum], bylo povinností žalovaného k tomuto datu odevzdat byt žalobci (§ 2292 o. z.). 16. Nejvyšší soud již za účinnosti předcházející právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen "obč. zák.") dospěl v řadě svých rozhodnutí (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2471/2010, ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4018/2014) k závěru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Od tohoto závěru není důvod se odchýlit ani v poměrech současné právní úpravy (o. z.). Nejvyšší soud také v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč. zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů - nestačí ji pouze opustit (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006, ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4354/2016). Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2105/2017); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrát